středa 19. července 2017

Brno. Brzy ráno.

Stařičký manželský pár v tramvaji.
Cestou ze schodů při vystupování se jemu vysype taška pod ní do kolejiště.
Ve vteřině přiskakuje nejméně šest sbīrajících rukou.
Po deseti vteřinách je obsah tašky na svém místě.
Snad nic neobvyklého.
Ale, není to málo.
Tak nějak mě to dojalo.

Pánovi mohlo být stejně jako tatīnkovi.

úterý 20. června 2017

Diky

Dnes mi dodala sílu každičká nota a slovo téhle písně, kterou mám leta za starou nudnou odrhovačku. Musela jsem ji hrát 4x.

Díky!

1. Díky za toto krásné ráno, díky za každý nový den. Díky, za to, co už je za mnou jako těžký sen.

2. Díky za všechny věrné druhy, díky, ó Pane, za tvůj lid. Díky, že všechny křivdy, dluhy, mohu odpustit.

3. Díky za moje pracoviště, díky za každý drobný zdar, díky, za všechno krásné, čisté, dík za hudby dar.

4. Díky, za to, co zarmoutilo, díky za to, co potěší. Díky, že vedeš mne, má sílo, cestou nejlepší.

5. Díky, že smím tvé slovo chválit, díky, že Ducha dáš mi též. Díky, že nablízku i v dáli lidi miluješ.

6. Díky, že všem jsi přines spásu, díky, toho se přidržím. Díky, že věřím tvému hlasu, že ti patřit smím.

pondělí 19. června 2017

Hra na laskavého přítele

Edit 23.6.2017 Hra má už jméno a lepší popis.

Mám novou hru.
Zatím mi to úplně nejde.
Ale princip je, myslím, geniální.
Cílem je pěstovat zdravý vztah k sobě samé. Dílčí cíl je aktivizovat se v situacích smutku, rozbředlosti, malomyslnosti,  lenory atp. atd.

Spočívá v tom, že si ve výše naznačených situacích představím, že já nejsem já, ale jsem někdo, kdo mě má rád takovou jaká jsem, někdo, kdo se mnou má trpělivost a kdo ke mně má pěkný vztah - zkrátka laskavý přítel. Tak, jak to sama znám a umím vůči druhým blízkým. Jako kdybych se na chvílí stala svou sestrou, přítelkyní, partnerem. Zjišťuju, že když se na sebe podívám takhle zvenčí, dokážu k sobě být laskavější, méně kritická, podporující, beru se víc s humorem.

Takže už jsme si spolu byli/y takhle schizofrenně zaběhat. Vytáhla jsem se do rybníka. Koupila si konečně pořádnou pumpu na kolo a uvařila si po dlouhé době oběd.

Možná mi už z té samoty hrabe...
Ale spíš ne, spíš mi to se sebou jde zase o kousek líp, říká ségra  ;).


neděle 18. června 2017

Věřit v Boha je pro děcka

Zato důvěřovat Bohu je výzva.
Někdy obzvlášť.

Současně je to ten nejživotadárnější stav mysli. Ať už se děje cokoli.

Jsem vděčná, že můžu.

pátek 16. června 2017

Smutno..

..moc ...jako v životě už párkrát, když jsem se před tīm cítila jako princezna.

Nebo jako sestra, Birkova sestra Ronja, divoká a láskyplná, lačná po dobrodružství, přátelství, spravedlnosi a něze.. Sestra. Bratrova sestra.

S Jitu jsme kdysi strávily báječnou spontánní sobotu. Tuze jsme se nasmály a vůbec, měly se spolu hezky. Ležíme a hodnotíme uplynulý den a ona se upřímně ptá: Myslíš, že něco takového je možné prožít s mužem? A já odpovídám, že ano. A že to bude jiné a lepší. I když mi to tenkrát nepřišlo tolik pravděpodobné a jen jsem v to doufala.
Ale měla jsem pravdu. JE to možné a je to moc hezké.

Aspoň, že už ze smutku nezvracím...
A stojím si pevně za svou hodnotou.

A tak jsem smutná. Ale vlastně tak pěkně a klidně, protože všechno je tak, jak má být...

pátek 9. června 2017

Mám učitele

K faktuře mi posílá báseň.

čtvrtek 8. června 2017

Zase je to tak.


Jako mnoho a mnoho let před tím. Žiju skautem. A všechno ostatní tak trochu zanedbávám.


Dělám to vědomě a vlastně je to docela fajn.

Tváří se to udržitelně, i když někdy zatraceně míň. Ale vždycky když s Boží pomocí přežiju nějakou krizi, něco se posune...

...svět je jako proměněný a já žasnu, že jak to, že i když okolnosti jsou objektivně stejné, vnímám je i sebe jinak. Všechno je najednou jiné, jednodušší, jasnější, pokojnější a tak.

Jojo, neutíkat. Neutíkat! Neutíkat!! Naučit se rozpoznat, co potřebuju, a říkat to. Naučit se říkat si o pomoc. A naučit se odpočívat namísto odpadat.

Chtěla jsem do terapeutického výcviku a nejvíc se těšila na dvouletou sebezkušenostní část. Z různých důvodů to není aktuální. Nicméně, mám dojem, že kombinace profiskaut v mé pozici a okolnostech a pobyt v Ch. jsou ta nejintenzivnější sebezkušenost, jaké se mi za posledních let mohlo dostat. Uf.

Jako fakt.