Ekopokání

Tak jsem zavřela prádlo do sušičky... a zamyslela jsem se...

Kuchyňské plky

Ani vám nevím, jak došla na jazykolamy dnes při večeři řeč... Každopádně, dejte si chvililinku pauzu a hezky nahlas si to zkuste. Pošimrá to bránici a zvedne koutky. Seřadila jsem je od (pro mě) nejtěžšího.

• Blaukraut bleibt Blaukraut und Brautkleid bleibt Brautkleid.
• In Ulm und um Ulm und um Ulm herum.
• Fischers Fritze fischt frische Fische. Frische Fische fischt Fischers Fritze.
• Zehn Spatzen sitzen zwischen zwei Zwetschgen Bäumen.

A taky si představte, že tu vůbec neznají oplatky, natož ty tatrankoidního typu. Čili nemají pro oplatku ani adekvátní výraz. (Pod Waffel a Oblate si představují uplně jiné laskominy.) V rámci multikulturního vzdělávání spolubydel jsem tedy hodila velkoryse do placu p o s l e d n í Milu. Chutnala. Onehdá jsem je učila hru "na hamouna", tak chtěli znovu.
A to je znamení, že budu muset domů...
Pro další :).

Fastnacht I

Páté roční období se blíží. Kostničani už snad o ničem jiném nemluví. Schyluje se k "Fasnet". Katarina mi ukazuje masku kočky, jenž vyrobila ve škole. Sophie přihopká další den v kostýmu indiánky a ptá se, za co že půjdu na Schmotzigen Dunschtig (špinavý čtvrtek) já. No...ehm.. o tom jsem nepřemýšlela. Ptám se otce, pana Wiedmana, zda chodí v maskách skutěčně všichni a za co že jde on. Ctihodný majitel hotelu se vší vážností odpovídá, že je členem tradiční skupiny masek. Říkal i něco víc, ale jeho švábština je nesrozumitelná. Předává mi poslední instrukce ohledně toho, kdo se má dnes koupat, co nachystat k večeři a odchází zpět do práce.
Je slyšet bubny. Běžíme k oknu. Ulicemi starého města prochází skupina, ohlašuje data bujarého veselí v ulicích. Děti se natěšeně tetelí. Aby taky ne. K pouličním radovánkám dostanou deset dní volna navrch.
Taky se těším. Teoreticky už jsem připravena. V Suedkurieru jsem zhltla "Fastnacht pro začátečníky". Tak jdu asi shánět masku nebo co :)...

Castanospermum australis

Mam ho ode dneska v pokojiku a mam z nej velkou radost. Zaujalo me na prvni pohled. I kdyz delohy se casem oddeli, muzu se tesit, ze v zari oranzove pokvete. A kdyz bude prospivat presadim ho do zahrady, vyroste az do 15 metru a bude plodit fazoliska. Tenhle bobovity drobecek je vlastne prabratranec z tretiho kolene matciny strany napriklad od naseho akatu, fazole nebo vojtesky. Obsahuje latky, ktere se pouzivaji proti zloutence a zrovna se na nem testuje meducina proti AIDS. Familierne mu rikam fazolka (das Fisolchen před spolubydly)a opatrila jsem mu do barvy tmavezluty kvetinac.
A aby se necitil urazen, mela bych zminit, ze jsem jeste poridila brectan. Pri mem postoji ke vztahum na prvni pohled mu ani nemusi byt lito, ze byl porizen z ryze praktickych duvodu. Proste stabilne kvatitni charakter a vlastnosti jsou k nezaplaceni...

Pomni, abys den sváteční světil

V neděli v Badensku-Würtembersku ani kuře nehrabe. Ani kdyby mu za to zaplatili, protože to zakazuje zákon. Krásné české slovo neděle dostává v kapitalistické zemi se silnými odborovými organizacemi svému významu. Je čas se zastavit.
Večer na mě cinkla sousedka Anne, jestli nechci na tak trochu jinou bohoslužbu. No jasně. Sice jsem už ráno byla, ale že by mi to mnoho dalo... Tedy pravda, kostelík nádhera, jak ze skanzenu, jenže stejně tak i osazenstvo, bratr farář i kázání. Vzorová luteránská klasika. Důraz na rozum.
V klubu K9 bylo už dost plno. (Vzpoměla jsem si na Štěpána Hájka a jeho bohoslužby v Desertu.) Pařba, rockové chvály, rozjasnění lidé. Kázání velice jednoduché, inspirativní, až mi bylo líto, že sebou nemám něco na psaní, že bych si udělala pár poznámek. Všichni vypadali na křesťany tak nějak moderně. Zdvižené ruce při modlitbě. Jenoznačné zaměření na cit. Ještě, že mě nikdo neobjímá, pomyslela jsem si. Možná, že jsou charismatici opravdu spolek lehce labilních, jenž si něco kompenzují. Ale vždyť přece všude, kde se dva nebo tři sejdou v Jeho jménu...
Rozpory mezi rozumem a citem mě zřejmě nepřestanou pronáslednovat ani tady.
Uvidíme příští neděli...

Polyžovanice

Lyžování od rozbřesku do únavy. Neporušená "tatranka" alpských svahů. Nekonečná Silvreta Nova. Kamarádi. Rozhovory. Útulná chatička prostá civilizace. Nízké stropy a Nick v předklonu. Zrnožrouti a salámisti. Večerní vínko. Trocha místního folklóru. Dobrodružný sestup 800m na 600 výškových z části osvětlovaný měsícem. Držkatá GPSka. Fiktivní lavinová oběť s pípákem. Pampiny nové lyže. Carvování na černé. Kamilčina pochroumaná noha. Hrdina podniku Kotlík. Zpívánková pařba. Pytle, boby, sněhová procházka. Ranní Lindau a noční Vaduz. Tisíc a jedno překvapení německých drah na cestě z a do Kostnice.
Tak by se dal shrnout letošní podnik CK PaKo na naši univerzitní chatičku ve Voralerberku (aneb žasněme, co vše zde místní univerzita provozuje).

Blonďákovy fotky
Nickovy fotky

Zpátky

Zpatky se mi vubec nechtelo. Vanoce byly vic nez pohodove. Vychutnavala jsem kazdickou minutu zivota doma. Zit pritomnosti na 100%. Znovu jsem si uvedomila, jaky jsem to stastlivec, jak jsem obrovsky vdecna za rodice, domov, vsechny pratele, skauty, zazemi ...
Dojmy "malinko" kazilo uceni, neb jsem se potrestala trestem (trestni pravo). Jiste chapete, ze to neslo jinak nez na posledni chvili. Nepamatuju 1.svatek vanocni a dny nasledujici, kdy bych sedela od rana do vecera v knihach. Snad to bylo poprve a naposled. Nejvetsi radost z nakonec uspesne zkousky, mel tatinek, ktery si vzal - nevim proc(!) - do hlavy, ze po trestu uz me od titulu nedeli prakticky nic:)
V Konstanz me zdravilo nejprve jezero. Tohle mesto zkratka vi, na co me dostat :). Druhy den na me jukly Alpy v rannim cervanku. Slunicko, skoro 9°C, slinou jsem setrela stopy soli z bot. Prekvapilo me, jak rychle se tu kamkoli dostanu. V Brne je kazda cesta z mimo Bystrc odyseou.
Zas jako ryba ve vode. Tak rychlou aklimatizaci jsem vskutku necekala...