neděle 1. července 2018

Lesní tvorové a tak podobně

9/2017 Vylezu na stoličku a otevřu střešní okno v kuchyni. Koukám. A na mě kouká houba. Bedlisko jako chlapské dlanisko. Budoucí oběď.

10/2017 Na den mých narozenin. Přijdu domů lesem. Nad střechami se vznáší mlha. Měsíc svítí jasně. A na hřebeni kůlny, těsně na krajíčku sedí kachna.  Kachna?! Nehýbe se. Počkat..  Na jiné střeše sedí sádroví čápi, to se ví. Ale kachna? Na střeše paní Šmardové? Surreálný obraz. Působí to mysticky. Znamení? Nebo dárek :)?
Sádrová není - ráno už tam nebyla. Záhada. Kachny tu nikdo nechová.

4/2018 Ve střeše něco žije. V noci to dělá to rámus.

5/2018 Čekám na mravence, jako loni. To si udělali dálnici od vchodových dveří do koupelny a než jsem stačila nastudovat způsoby přírodního přesměrovávání mravenčích dopravních tahů, přesměrovali se sami.

5/2018 Tak vůbec nejhorší je, když někde něco chcípne a začne to zapáchat a vy nevíte kde a co to je. Hledáte, hledáte a ono nic. Letos je to koupelna. Asi rejsek nebo malá myška.

6/2018 Kočky se porvaly. Hrozně u toho křičely. Chodí sem teď bílá. Vidím nejmíň půl Radovana.

6/2018 Ráno větrám. Koukám střešním oknem do kopce lesa vzadu. A na mě kouká srnka. Krásnýma hlubokýma černýma očima. Má legračně velké uši, srst kolem čumáku černou. Chvíli kouká a pak si dál pochutnává na listech zplanělé jabloně, při pokusech o jejich nahmátnutí tlamičkou jí znova ujíždí nohy ze svahu.

7/2018 Mravenci letos nepřišli.

Žádné komentáře:

Okomentovat