neděle 26. prosince 2010

Brene Brown


Nevím proč, myslela jsem u tohoto projevu především na mé blízké nezadané. A ve mně to teda taky pěkně rezonovalo..
 Brene Brown studies human connection - our ability to empathize, belong, love. In a poignant, funny talk at TEDxHouston, she shares a deep insight from her research, one that sent her on a personal quest to know herself as well as to understand humanity.

úterý 21. prosince 2010

Školička

Jou jou!
Nadešel okamžik, kdy jsem si ve své školní motivační plachtě s políčky barevnými podle předmětů zaškrtla devatenácté políčko z dvaceti, uf. Ani jsem nechtěla věřit, že je možné během dvou a půl měšíce vyprodukovat kolem padesáti stran textu a odevzdat dvacet, chápete to, dvacet písemných úkolů.
Ještě by se k tomu měl přičíst stránkový právní rozbor sylabu, drama na téma nesplnění podmínek pro pokračování ve studiu daného opakovaného předmětu, a tím i ve studiu celkově, které mělo naštěstí happy end.
  • Učila jsem se připravit a provést experiment a interpretovat jeho výsledky (téma - vztah hudebního sluchu a sluchové analýzy známého hlasu).
  • V anotaci a přehledové studii o Vztahu sebevědomí a stylech výchový v rodině jsem se měla učila psát odborný text a pracovat s empirickými částmi současných studií.
  • Dvoutýdenní výpisy z četby do metodologie soc. věd mi přinesly poznání, že odborné angličtině je rozumět lépe než  odborné slovenštině. Další čtyři úkoly do tohoto předmětu mě učily, jak šidit a psát slinty. To je tak, když někdo přeceňuje to, co učí.  6+4 prací do jedho předmětu za dva měsíce je ujetý nápad!
  • U výroby sad testových otázek do Kognitivních procesů jsem pozorovala a podřazovala jevy z běžného života pod odborné termíny a bavila se pomyšlením, že by byly vybrány do ostrého testu a některé tak vskutku vymazlila.
  • Mrtví chlapi forever.
  • Jen u jedné práce jsem silně pochybovala o jejím účelu. A nakonec se ukázala jako momentálně osobně nejpřínosnější. Aneb sebereflexe po stopadesáté páté, tentokrát na devět normostran.
Pomalu začínají chodit slovní zpětné vazby a naskakovat body v poznámkových blocích, a tak mám radost, že to vyučující a asistenti čtou a jsou konstruktivně ktitičtí.
A to dvacáté políčko už bude s radostí a bez stresů.

neděle 12. prosince 2010

Možná jsem slaboch, možná jsem lenoch, možná mám prostě jen vysoká očekávání od toho, jak by měly vypadat výstupy mé práce a všechno mi trvá.
Každopádně jsem sama doma, druhý víkend a týden nad tím samým, nešla jsem včera na oslavu narozenin, což mě dost mrzelo, snažím se zuby nehty plodit něco, za co bych se nemusela stydět tak moc, mám proklatě málo znaků a fakt se sebou nejsem spokojená.
Hodně by mi pomohlo, kdyby tu někdo byl a řek', Denisko, to zvládneš, láskyplně a přesvědčivě tak, abych uvěřila, aby mi to dodalo sil a sebevědomí.
Možná.
Možná si to prostě ale musím umět říct sama, přestat se patlat v tom, proč to nejde tak, jak si představuju, opustit nerealizovatelné pro tento časový horizont a nějak to už konečně napsat!
Huňá..., muf!

sobota 11. prosince 2010

Miluju Milu. Zrovna se jí spokojeně nacpávám a zapíjím čajem a na mysl mi vytanula kostnická vzpomínka jako živá.
V sychravém listopadovém nedělním odpoledni ve studené a špinavé kuchyni koleje Ost Eins je nám s Verunkou společně smutno, obřadně se dělíme o poslední dlouho schovávanou Milu. Krájíme ji na osm, deset kousků, aby nám ta sladká vzpomínka na domov vydržela co nejdýl.
Jó, to byly časy :).

pátek 10. prosince 2010

Při pátečním večeru, paragrafy šly už spát, nad konvicí kvetoucího čaje pára, láká můzu, mladičkou básnířku, co pod paží nosí citační standardy a její řeč je odborně úsporná, aby se vzbudila a přebývala celý víkend, mezi monitorem a židlí...


čtvrtek 9. prosince 2010

Úryveček ze Zarathustry F. Nietzscheho, který, myslím (ač neznám kontext), dobře popisuje jednu z možných a častých příčin syndromu vyhoření..

Napínáte síly pro bližní a máte na to krásná slova. Já vám ale říkám: Vaše láska k bližnímu je jen špatnou láskou k sobě samým. Prcháte k bližním před sebou samým a chcete z toho učinit ctnost. Já ale odhaluji tu vaši nezištnost.

pondělí 6. prosince 2010

Sebevědomá!

Nudíte se? Pořiďte si medvídka mývala.
Chcete mít nižší sebevědomí? Vyzkoušejte některou z následujících rad.

  • Sami se rádi mít nemůžete; čekejte na projevy přízně a lásky výhradně od druhých;
  • srovnávejte se s ostatními při každé příležitosti; litujte, že jste nedostali do vínku ty samé báječné schopnosti a dovednosti jako oni;
  • neoblomně jim dokazujte, že v činnostech podmíněných těmito vlastnostmi dokážete sice s lehce podprůměrnými výsledky a s nepřiměřeným úsilím, ale obstát; 
  • studujte dlouho obor, který vás nebaví;
  • studujte dlouho obor, který vás nenaplňuje;
  • studujte dlouho obor, pro který nemáte předpoklady;
  • pokud si něco z předchozích tří uvědomíte, pro pána, nic s tím NEDĚLEJTE - je třeba dokázat, že máte pevnou vůli a otevřenou mysl a zasloužit si lásku nejbližších, kteří si studium přejí;
  • a nečekejte vůbec, že vás někdo bude mít rád jen tak, za nic; každý projev náklonnosti je třeba si zasloužit náležitými výkony a prací pro druhé;
  • když vám někdo vytkne vaše konkrétní jednání, myslel tím, že jste hrozní jako takoví, vztáhněte to na celou svou osobu;
  • berte si osobně dobírání a hloupé vtípky, nerozlišujte mezi těmi dobrými a těmi přes čáru a pod úroveň
  • jsou důležitější záležitosti než humor!
  • v každé situaci pamatujte na to, že nejste neomylní, každý vnímá realitu z jiné perspektivy; můžete se mýlit i ve věcech, o kterých byste dříve řekli, že je bezpečně víte; nechte se přeci zpochybnit;
  • neříkejte "ne", ostatní to neradi;
  • vykonávejte práci, o jejímž smyslu pro sebe vážně pochybujete;
  • nebo - vrhněte se do práce, jejíž nároky a úskalí neznáte;
  • a vůbec se vrhejte se po hlavě do věcí, které nemůžete sami zvládnout;
  • chtějte zachránit svět, nejlépe sami a hned;
  • chtějte vědět vše, rozumět všemu a být vždy a ve všem v obraze;
  • zapomeňte na slovo – priority;
  • neste na svých bedrech sociální vyloučení, ekologickou zátěž Země a hlad v Africe;
  • chybně odhadujte své časové i jiné možnosti; 
  • neodpočívejte, málo spěte, nepečujte o sebe;
  • na stres platí panák;
  • hlavně málo času na věci, které vás baví;
  • neopětovaně se zamilujte;
  • dlouho a intenzivně v tom vytrvejte;
  • buďte svému neopětovanému vztahu věrní, odežeňte od sebe každého, kdo by jen z dálky mohl vypadat, že se o vás zajímá;
  • reálných vztahů je třeba se bát a stranit
  • kontrolujte FB 5x denně
  • utíkejte před realitou do světa bdělých snů 
  • čekejte, že se věci změní samy!
Nějaké další tipy:)?

neděle 5. prosince 2010

Jeden příklad za všechny. Studie zkoumající vnímání výchovných stylů v rodině, část představující použité metody, úryvek. A pak, že psychologie není dostatečně empirická věda... aneb proč je u přijímaček na FSS matika.
A co na to Jan Fišer:)?

Strategie statistické analýzy dat výzkumu percepce stylu výchovy byla determinována cílem výzkumu a zaměřila se na ověření asociací mezi vybranými proměnnými a ověření změny distribucí proměnných v čase. Výběr jednotlivých statistických metod byl určen škálovou úrovní analyzované proměnné, rozsahem škály a samozřejmě distribucí tak, aby aplikovaná metoda byla dostatečně robustní pro danou datovou situaci. V případě analýzy asociace mezi nominálními resp. kategoriálními proměnnými  jsme použili x2 - test nezávislosti s následným ortogonálním rozkladem komponent, případně s využitím standardizovaných reziduálů. Modifikací tohoto testu jsou i další aplikované techniky, tedy mediánový test a z-test shody populačních relativních četností.

sobota 4. prosince 2010

středa 24. listopadu 2010

+
  • objev slova juxtapose
  • pochvala od kolegyně
  • oběd ze školičky :)
  • výměna úsměvů s panem N. (jinak působí jako nervák kabonivý)
  • máslo za 24,9Kč
  • smrt škodlivému idealismu!
  • nápad s eko utěrkami do práce
  • přejezení a válení se s A. a K.
  • M. dělá pokroky ve zpěvu
  • békáme španělsky
  • pořízeny svíčky na adventní věnec
  • mám novou tlustičinku, ťuťuťu ňuňuňu
  • vylupovací adventní kalendář darem, úžasně pozorný Z.
  • kavárenským povalečem s P. a Z.
  • FB zpráva od M., dávného kamaráda z dětství, co jsme si hráli na želvy Ninja
  • příjemný Občanský průkaz
  • setkání s hippím v Kamenné kolonii
  • těšení na nakvétající orchidej
  • efektivní víkend  za námi a Vysočina před námi

-
  • objev uzeného výrobku s názvem Wellness Schinken (nemám ráda nadužívání slova wellness, nemám ráda slovo wellness ve spojení se šunkou)
  • máslo Madeta 39Kč (!)

práce "emo" dnes:
  • křičel na mě deset minut pán, který myslel, že můžu, co nemůžu, a já ho chápala
  • vydala jsem rozhodnutí o pokutě ve výši 50 000 Kč, uf..
  • brečela mi paní, roč. 1925, poprvé dostala obsílku s červeným pruhem, všechno ale dobře skončilo :)
 

pondělí 22. listopadu 2010

čau holky,
porád na to zapomínám tak radši píšu mail:-)
v ledničce mám od čtvrtka nějakej ořechovej sýr,
na večírek který se nekonal, tak pokud ještě bude OK
tak si prosím vemte, já ho nebudu...
Z.



Není nad elektronickou komunikaci :)).

neděle 21. listopadu 2010

Jeden z krásných kusů pro dnešní dlouhou noc. Zaslouží si to sluchátka nebo dobré repráky a chvíli klidu a náladu, jinak to nemá smysl. Není to uplně líbívka..

pátek 19. listopadu 2010

Tuhle jsem si všimla na ulici staré telefonní budky a nachvíli se vrátila do dětství, kdy jich bylo všude plno. Schovávali jsme se v nich v dešti. S korunou stáli frontu. Lidi si občas vynadali, když už nechtěli čekat, až se někdo jiný vyhovoří. Když nám po dlouhém čekání zavedli domů telefon byla to událost. Musela jsem se nad tou vzpomínkou smát..

No a teď přijdu na FSS do knihovny a tohle:
Telefonní budka!?? Ehm?
Knihovna potvrzuje smysl pro humor. Dřív člověk musel s bzučící krabičkou vystartovat směr foyer a doufat, že volající nepoloží. Teď máme budku :))

čtvrtek 18. listopadu 2010

Sedmdesát čtyři stran (!) spisu o tom, že paní a pán měli nazvat Doc. Ing. pána, CSc., "blbcem" a "úchylem". Na cti utrhání - musíme projednávat z úřední povinnosti, je li podán návrh. Proč mi to jen připomíná mou kariéru učitelky ve školce :)? No dobře, tady se dávají tiskátka se lvem.
Ten druhý odstavec jsem si neodpustila.

...Spáchání přestupku nebylo obviněným dokázáno neboť vyřčení výroků, které mají být jeho předmětem, se opírá o důkazy, které jsou vůči sobě v poloze tvrzení proti tvrzení a správní orgán tak nemá jednání za dostatečně prokázané.
 Nad to je otázkou k obsáhlejší úvaze, zda by v případě prokázání dokazovaného jednání toto jednání naplňovalo materiální znaky přestupku, jímž je ohrožení zájmu společnosti. Kvalifikace příp. sankcionování takového jednání v intencích § 49 odst. 1 písm. a) přestupkového zákona, oproti zjevným hrubým vulgaritám, není v kompetenci správního orgánu. Tím však v žádném případě nemá být řečeno, že pravidla slušného jednání a vyjadřování by se neměla zachovávat. Naopak....

úterý 16. listopadu 2010

Díků vzdání..

Občas by si měl člověk připomenout, jak dobře se má. Vlastně ne, měl by si to připomínat často!  Někdy to není jednoduché.. někdy to není obzvlášť jednoduché. Život bude takový, jak ho vnímáme. Hodně věcí okolo sebe můžeme ovlivnit, hodně věcí je třeba přijmout.

neděle 14. listopadu 2010

Přeju si muže, který mě bude umět obejmout, pohladit, podpořit slovem.
Toť má mantra.

Je vlastně i pohodlné se upínat k představě, že určitý vztah, byl nebo by byl ten pravý. Všechno má svůj čas. Je i čas přestat se upínat a doufat, když to nefunguje, pochlapit se, zamknout strachy do truhly v podpalubí, nabrat nový vítr do plachet a vyplout statečně životu vstříc. 

Chvála ženy statečné, Př 31, 25: Síla a krása jsou jejím šatem, budoucnost vyhlíží s úsměvem.

sobota 13. listopadu 2010

Listopad letí děsně rychle. Je hodně práce a přeju si už 13. prosinec. Balancuju mezi přepnutím a momentálně a celkem výjimečně leností. Ve středu jsem myslela, že umřu vyčerpáním, tak bylo třeba se zastavit a nabrat pomalejší tempo. Zítra budu ale místo soustředění nejspíš v knihovně. Do půlnoci nemám na odevzdání šanci.. Víkend nebo pracovní den, všechno jedno, občas si v práci téměř odpočinu. Valím kouli vpřed. Ale jo, prostě se to zvládne. Musí se to zvládnout:)! Nepolevit.
No jo, mektám mektám.., ale když to není při pátečním večeru u PC komu sdělit.. 

Musím vymyslet něco úža, na co se budu těšit. Ale jo, pár věcí by asi bylo. Mělo by se především někam za listím nebo na sníh. A taky budem slavit rok spolubydlení, pročež by se měly udělit nominace za přínos domácnosti, uchystat večírek, vykopat slivovici a vyvenčit pes.

A taky, pozor, sklidila jsem medvěda z postele a vůbec učinila pár změn v souladu se svým "vnitřním feng šuej":)). Takže se budou dít věci.

Hi, myšlenka týdne je od Mikeho. "Chtěl jsem jít studovat FSS, ale musel bych si ten obor vzít ještě s Genderem. A feministky mi připomínají radikální liberály. Brr. Individuality, které nepotřebují nikoho, protože vše zvládnou samy. A když nezvládnou, může za to ..., systém nebo genderový útlak." Kdyby M. nebyl na vozíku odkázaný na téměř stálou asistenci a nepůsobil jako nevědomé neviňátko, asi by mě to tak nedostalo.

A tak mi myšlenky přeplynuly k těm feministkám, které jsou sice velmi emancipované, přesto by však chlap měl... no, nejmíň by měl jako první to a ono a ten počítač a hmoždinky, že jo. A vůbec by měl být ten drsný chlapák! I když zároveň, neřkuli především to hlavní, o co tu běží, je cítit chápavé paže, večer rameno pod hlavou a občas si moct utřít nos do hrudníku. Navrtat díru na hmoždinku nakonec není složitá záležitost, tak si holky udělejme jasno v tom, co vlastně chceme:).

Tak ale teď huš do práce.

pátek 12. listopadu 2010

Narazila jsem na tenhle kousek v mém "Deník si píše deník".

24.10.08
Hlavně nechci být úřednicí a sedět osm hodin u PC a odskakovat pouze na WC. Práce sekretářek a úřednic si nesmírně vážím. Organizovat papíry, hlídat termíny, vyplňovat kolonky, zvedat telefony, vyhlížet formálně slušně, být pečlivá a přesná -  to je přesně inverze mojí osobnosti!
Při vší úctě k tomuto druhu práce, mám pocit, že jsem byla stvořena k jiným účelům!

Hum... , přidávám další dva vykřičníky a směju se tomu, že pan život má fakt smysl pro recesi :).
Dnešek mi zpříjemňoval tenhle kousek.

Lap da da da da da... :)

úterý 26. října 2010

10 min. hudební terapie

krok 1
Funguje na vyzpívání menších traumátek a bebíček na duši. Pusťte video a zpívejte "s". Je třeba to vohulit, zpívat nahlas a vložit do toho maximální patos, jakého jste schopni. (Použijte slova "lalala" nebo "nanana", jinak byste museli hódně rychle číst.)
Představujte si, jak tíživá energie s písní odchází.
Nemáte-li traumátko, pouze poslouchejte.


krok 2
Zkontrolujte, zda tíživá energie s písní odešla. Pokud ne, opakujte krok 1) příp. si přeložte text. Pokud vám tato nápověda nepomohla, došlo k chybě ve spojení. Kontaktujte správce sítě. I v tomto případě přejděte ke kroku 3.
Nemáte-li traumátko, přejděte ke kroku 3. 

krok 3
Pusťte video. Nezpívejte "s". Sledujte do konce.
Nevíte, co na sebe?
Zeptejte se právníka. Ten rozumí všemu.
Myslet není třeba! Právník je tu od toho, aby myslel za vás.

sobota 23. října 2010

Nejdřív jsem se zamyslela a o zastávku přejela, což narušilo pečlivě vymyšlený řetězec spojů. Při všech těch výlukách a sobotním řádu jsem byla ve 14.00 teprve v dolní Bystrci. Chjoó..
Hlavní důvod cesty pominul. A to jsem se ještě kvůli tomu včera trochu chytla na téma změny Ústavy, volby prezidenta a roli Senátu vůbec.
Vedlejší účel mise - oběd u našich. Napadlo mě dělat, jako že nic. Ale šla jsem s pravdou ven hned při příchodu.
Maminka mi řekla, že jsem hnusná a odmítla mi vydat jídlo s tím, že jestli to vyhraje ten xxx , tak se mnou navíc nebude mluvit.
(Shodou okolností jsem opravdu měla v úmyslu nevolit xxx. Kam by se asi ubírala situace v opačném případě:o)?)
O hodinu později byly výsledky. Vyhrál pan yyy.
Oběd jsem si nakonec vzít mohla.
Před tatínkem se to zamluvilo, ale maminka se prý celou dobu modlila, abych se nepřiznala.

neděle 17. října 2010

Jestli se někdy k tomu bakaláři dohrabu, budu skákat radostí do stropu.
Pokud ne, budu vědět, že to byl důstojný boj.

úterý 12. října 2010

Poslušna vnitřního kynu, muž budu krásného činu:).

Narazila jsem na Junáckou hymnu v celé její délce. Zajímavé.
(Pro lidi mimo "sektu" uvádím, že se oficielně užívá pouze první a poslední sloka.)

pondělí 11. října 2010

Dostala jsem knihu Persepolis s tím, že až si ji přečtu a budu vědět o někom, pro koho by byla vhodná, mám ji jednoduše poslat dál.

Mám z toho radost a jsem zvědavá.
Krásní blázni jsou.

neděle 10. října 2010

Tak zvedněme kotvy a napněme plachty, vítr začíná vát! 
Černý myšlenky vymeťme někam do kouta 
Hudba ať hraje o dobytí ráje, teď není čeho se bát 
Jsme silný jak silný je lano, co k nebi nás poutá.
 
Černý myšlenky vymeťme někam do kouta. Jo :)!  

pátek 8. října 2010

Když jsem doma klavír měla, tak jsem na něj nehrála nebo málo a když ho nemám, tak bych zase hrát chtěla.

Tuhle jsme si s mami daly pár taktů jakési mocné polky carského Ruska čtyřručně a teda, už dlouho jsem neměla takovou radost ze spolupráce!

Hum.., vzhledem k možnostem prostoru se nabízí alternativa jako Klavinova. Jenže stejně,  při vší úctě k vyspělé elektronice je to jako by člověk měl  místo živé sice krásnou, ale umělou květinu. (Jakkoli se na to S. dívá jinak a přirovnával by k umělé panně :)).
No, Barka to snad jistí.

středa 6. října 2010

Pokud vás po několika letech začaly rozčilovat zvyky a zvláštnosti dobrých přátel, vítejte v dalším, hlubším levelu vašeho vztahu.

úterý 5. října 2010

Jak dopadlo Koulení z Lednice do Brna, hradecký turnaj ve fris a taneční soustředění v Barce:)?
...
Neděle večer. Předsíň jako úschovna zavazadel a bazar obuvi v jednom. V malé kuchyni se pod špatným světlem střídají trojice u stolu nad ohřátou polívkou z omniovky, co zbyla z fary. Každý přijel odjinud. Jedno je však nápadně společné. Dosedá se opatrně a s neskrývanou bolestí. Kyselina ve svalech tíží a poslední okamžik před sedem, kdy svaly drží nejvíc váhy, byste prokleli. Podepřít se aspoň jednou rukou..

pondělí 20. září 2010

Dnes se mi do práce nechtělo obzvlášť. Nějak se mi o víkendu rozležela všechna ta špína. Jakoby část lidí zamrzla ještě v minulém režimu, klonila hrby a zavírala oči. Ale i  ti, kteří to řeší, mají taky závazky ke svým dětem a rodinám..  Zóna šedi se rozšiřuje...

No, ale nakonec z toho byl fajn den:
  • Dořešena noční můra jménem zaplať si externí společnost a pak po ní předělávej několik týdnů chyby. Uff..
  • Akce kanalizace: "To se, slečno magistro, naučíte." :o),
  • Nájemce lichotník opraví na svůj náklad. Jup.
  • Paní advokátka je normální. Týjo.
  • Žalujeme družstvo. Hmm.. co už s váma chlapci a děvčata.
  • Oběd se Z. Příjemné.
  • Úspěch na vodárnách - sonda bude, potrubí je jejich.
  • Diletant v plynárnách, aneb když selže jakýkoli pokus o komunikaci.
  • Porada u šéfa (naštěstí jen jejich šéfa), který nám neporadil. Jako obyčejně :(..
  • Kulišárna na stavební, ó velký to a velemocný orgán státní správy ;o).
  • Přítel z nejvyššího na telefonu, odborníkem na přestupky. Haha.
  • Uneseme důkazní břemeno aneb opět detektivem ve spisu.
  • Akce úvěr. Bude novela zákona nebo převedou banky své akcie?
  • Akce kanalizace: Done. První smlouva s akciovkou. Razítko s dvojocasáčem.

čtvrtek 16. září 2010

Jejej, tak smlouva o dílo na kanalizaci.
Stavební záležitosti mě hodně baví a svým způsobem fascinují, ale zjišťovat, jak fungují kanály? 
Budu ták chytrá :).

středa 15. září 2010

Vykašli se na hrdiny, důležitý je, aby byl hodnej," říkal mi K. a měl samozřejmě pravdu.

Jenže hrdina zlepšuje svět, angažuje se pro ostatní, jeho intelekt je ve službách dobra, má vizi a hlavně, když vítr zafouká, on páteř nezkřiví. Miluje pravdu. Má potenciál.
Inspirovat se navzájem, diskutovat, věřit v dobro, ale hlavně něco společně pro druhé dělat!
Všichni mí hrdinové byli hodní, nezneužili by mé důvěry ani slabosti, vždy připravení pomoct. Ale v téhle souvislosti znamená slovo hodný taky projevený zájem o to, co dělám, co si myslím, citím, potřebuju. Zeptat se, zajímat se, ozvat se, být přítomen, sdílet činnost, zkusit se vcítit, pohladit. Zajímavé je, že ti hodní většinou nejsou hrdinové.
 

pondělí 13. září 2010

Mé představy o tom, co je možné a co je reálné, se občas i ve věcech zásádních značně rozcházejí a nahlédnutí reality bývá  bolestné.

Tentokrát je to ale důvod k úlevě a mírné radosti.
( I když ten požadavek vlastní dokonalosti je stále nějak přítomný.. :)

Právník prostě NEMŮŽE vědět všecko. Nejde-li o notorietu. Obzvlášť, má-li jen pár let od konce studia. V této, jako ostatně každé vyspělé, zemi je normami pořízeno snad všechnóóó konání i nekonání lidské i nelidské.
Pokud dostanete na svou otázku od právníka okamžitou suverénní odpověď, setkali jste se
a) s někým, kdo se s podobným případem v praxi již setkal
b) nebo prostě s někým kdo v daném právním odvětví dělá nebo dělal denně
c)  ale taky velmi často s někým, kdo odpověď neví nebo aspoň ne jistě, ale klidně vám bude tvrdit opak a svým sebejistým vystupováním vás uvede v pocit bezpečí, že jste v dobrých rukou. No a pak ty následky..   

Za těch pár měsíců  mi komplikovalo profesní každodennost už tolik zpackanců, slepenců a do očí bijících chyb renomovaných advokátních kanceláří a poradenských společností, že si říkám, že pečlivý přístup a selský rozum jsou víc než co jiného.
Za těch pár měsíců taky proběhlo nemálo debat s výsledkem - co právník, to názor. A též jsem byla svědkem neznalosti těch, kteří by vzhledem ke svým zkušenostem znát  konkrétní úpravy mohli a měli, ale z hlavy neznali.

Takže stále platí, "podívám se vám. " :-)

pátek 10. září 2010

Poslouchám Xindla a fakt se mi to líbí.
...
Asi bych i raději, aby se mi to nelíbilo, ale co už.
...
Po dlouhé době autenticita a obsah.

čtvrtek 26. srpna 2010

Plačící matka při doznání syna. Svíravý obrázek z jednací místnosti.

pondělí 23. srpna 2010

Někteří kamarádi jsou prostě úžasní. Především ti, které  zas tak moc neznám. A obzvláště ti, kteří nebydlí v Brně. Dělají spoustu inspirujících věcí, nikdy nezkazí legraci, jsou stále dobře nalazení. Očekáváme od sebe navzájem jen to nejlepší a právě to nás nutí být lepšími, aspoň v době, kdy jsme spolu. Potvrzujeme si svou úžasnost a výjimečnost.

A pak jsou tu ti druzí, reální, nevysnění, se kterými jsme vzájemně poznali i odlivy svého proudu. Svědkové naší každodennosti...

... ... ...


Dej mi poznat, že blouznění, ať o minulosti nebo budoucnosti, nepomáhá dál.

Ochraň mne před naivní vírou, že v životě musí jít všechno hladce. Daruj mi střízlivé poznání, že těžkosti, porážky, neúspěchy a zvraty jsou samozřejmým doplňkem života, kterým žijeme a zrajeme.

pátek 20. srpna 2010

Promiňte pane místostarosto, zastupuji městskou část a jde tu přeci o nakládání s jejím majetkem, proto jsou podmínky smlouvy nastaveny s minimálními riziky pro naši stranu. Nepochybně uznávám vaše bohaté zkušenosti, ale podle textu, výkladu i judikatury hovoří občanský zákoník zcela jasně.
( A dovolte, za jakou smluvní stranu že jednáte Vy?)

Grrrr.

středa 30. června 2010

Opakuj si

Lepší na úřadě
než na úřadě
práce..

pondělí 28. června 2010

Nástup do nové práce a zkouškové období současně by se měly zakázat.
Informace, informace, informaceéé!
Procesů je příliš a má operační paměť je totálně narvaná.

Napadlo mě, jestli to není nějaká porucha, protože míra zapomínání a schopnost podržet novou jednorázově sdělenou informaci je zcela nulová. Zapomenu cokoli, čemu nepřipíšu nějaký emoční význam nebo si nezkusím (learning by doing:) nebo nenapíšu na vhodně umístěný lepící papírek. Sypu kafe do odpadků místo odstrižku od pytlíku. Časteji nevím, proč někam vyrazím, kam a pro co jdu. Odcházím z domu natřikát. Pětkrát v jedné hodině se ptám, kolik kopií a originálů vyhotovit jako výstup.

Těším se jak na smilování, až to bude za mnou. Začínám být unavená. Pro velký úspěch opět opakuju.. A chce se mi křičet, zalez někam se svou sociální stratifikací, vznešenýma teoriema a definicema, doktůrku, běž se podívat na Cejl, jak vziká chudoba a reprodukce kulturního kapitálu. Kdybychom vrazili polovinu času, kterej musíme prosedět u tvejch autorskejch textů do doučování místních děcek,  tak bychom tý tvý mobilitě prospěli mnohem víc!

Potřebuju prostě  pročistit disk a odinstalovat nějaký programy..

neděle 27. června 2010


Pěkná, moc pěkná svatba to byla. Mám radost, že jsme mohli být u toho a přiložit ruku k dílu. Radovat se s Dajdou a Pavlem a potkat dávné přátele.

Letos už několikátá, ale jaksi nejvíc podle mého gusta. Žádné kudrlinky, lesk a kýč, žádný trapný zastupitel s univerzálníma kecama nebo ucajdaná liturgie.

Všechno bylo jednoduché a autentické, počínaje kostelem, P. ušila nádheré šaty a Dajda byla krásná, jenmá, ženská, .. Pavel Kašpar kázal až se i chlapi dojímali (jeden během toho kázání fakt bečel).

Zhruba uprostřed seděla i paní Kašparová. Přemýšlela jsem, co si asi v té chvíli myslí. Při tom, co Pavel kázal, musel vycházet z toho, co společně každodenně prožívají. Opět žádné kudrlinky a příkrasy. Šlo v tom kázání hodně o pravdu, a to mě vždycky bere. Určitě to muselo mluvit k mnoha párům, co v tom kostele byly. Přála jsem si skoro, aby tohle mohl slyšet taky ten muž můj.

Vydoluju jen pár drobtů/tezí z toho kázání:

Dítky nemilujme pouhým slovem, ale opravdovým činem. 1J, 3,18
Milujte se pravdou.

A pak mě zaujal rozdíl mezi "spravedlností" a "pravdou lásky" podle Magora, Ivana Jirouse.

Každý měl dva svědky, jeden byl na vozíku (a nebyl to brácha). Ženich přijal příjmení své ženy se svým na druhém místě. Nevěstě zůstalo jméno, s jakým přišla. Lidi z Fairu točili o svatbě fiktivní dokument. My si smlsli na teambuildingu, jenž vznikl večer před velmi spontánně při stylování kostela, neb jsem na tom sloupu stužku radikálně odmítala a vši tři jsme se shodly, že ale ten věšák je krásnej. Teda až opadla ta příšerně, ale hrozitanánsky příšerně dlouhá přející fronta. Jo, a taky Česílko se povedl!

Nechtěli dary. Přáli si přispět do kasiček na projekty, které potkali na předsvatebním cestování po rozvojových zemích. Na hostinu jel bus MHD. Šlo mimo jiné i o nízkou ekologickou stopu. Z atmosféry na oslavě bylo cítit, že rodiny i přátele jsou na jedné příjemné vlně a přirozeně se všichni mísili a trsali a hráli si společně na Svět v nákupním košíku.

Milan prohlásil, že je príma, že je na téhle svatbě tolik dětí. To, že prý za nich nebylo. Vtipálek.
Udělali jsme Nosotrosí foto.
Dorouš mluví po osmi letech manželství o svém muži jako o Ondráškovi:).
Katka pronesla, že až do toho praští na podzim Hanička, budu z Nosu poslední. Neměla pravdu.
Později si do mě ještě rýpl Č.

Békalo se pak v noci u ohně a kdo se netulil, aspoň o vztazích mudroval nebo pil červené. Nechtělo se mi ani jedno a hlavou mi šly všelijaké myšlenky...

Inu, každá voda nakonec steče a Stázina se dostane Kubovi za ženu. :-)

čtvrtek 24. června 2010

Deniska Koloběžka I.
Schwarzfeld - Stará radnice 16min.
Schwarzfeld - Stará osada 16min.
Nadhoz zmrzlinové hmoty při jízdě jednoruč a zpětný dopad do kornoutku. No třinácti Kč za nejlepší točenou ve štatlu (naproti Nejvyššáku) by byla škoda.
A muskulus zadkus magnus.

úterý 22. června 2010

Brno je mnohem lepšejší než Fejsbůk! Ani ne malé, aby se všichni znali, ani ne velké, aby nebylo dost spojů a překvapivých setkání na nejrůznějších místech... :)

A taky, že je světlo o půl desáté mě zmátlo. Což nesouvisí nijak s psaním předchozím.

pondělí 21. června 2010

Přišel dnes Z. s tezí, že když nejsme šťastní, není to tím, že nám něco schází. Není to o tom, že musíme nejdřív nečeho dosáhnout, někam stoupat, něco získat či mít s někým vztah. Ale naopak nám něco přebývá - vnitřní překážky, které nám brání štěstí prožívat. Tady a teď a tak jak jsme.

neděle 20. června 2010

Vlasy voní po ohni a není důvod je mýt. Vyuzená příchuť připomíná léto a stará dobrá léta...

sobota 19. června 2010

Jak je teď všude rozkopáno, vystupuju na Moraváku a do školy jdu přes park zadem.
A tam byli oni. Stařečci, co se drželi za ruku. Svorně si ťapkali v protisměru. Mě to tak dojímá..
Taky bych se držela za ruku... Teda doufám, že se svého dědečka dočkám dřív než budu babička :).

pátek 18. června 2010

Tak mám za sebou zkoušku z neurověd. Na jednu stranu veliká úleva, že je to (napodruhé) za mnou, na druhou stranu se stydím. V testu jsem prokázala pouze pasivní znalost a schopnost dobře vylučovat nepravděpodobné možnosti.
Je velká škoda, že na nás nekladou větší nároky a na neuropsychologii větší důraz vůbec. Psychologie se dá pojímat s různými akcenty, ale solidní znalost neurologie považuju za neoddiskutovatelný základ. Jinak je to taková aplikovaná filosofie (kterou teda taky nemáme:).
Prostě bych uvítala trochu více exaktního poznání. Byla by pak možnost se orientovat na terapii pro rehabilitující pacienty, terapii gerontologické problematiky, poškození mozku..
Doznívají ve mě dojmy z rozhovoru s kamarádkou z Estonska, co studuje magisterskou psychologii na Uni v Kostnici, která se na neuropsychologii - jako mnoho dalších fakult v Německu - zaměřuje. Příští rok stráví šest měsíců na povinném praktiku na obrovské klinice, která dělá jen to. No a taky jsem se dostala konečně k Cerebrum, o.s. a Petici za zlepšení systému péče a rehabilitace občanů po poškození mozku, tak se mi ty dojmy jen umocnily.
No nic, zpět k učení.

čtvrtek 17. června 2010

Pomáhajícím profesím by se tak nemělo říkat! Mělo by se jim říkat třeba "asistující profese". Označení pomáhající mate klienty a mate to i pracovníky.

Každý si totiž v důsledku musí pomoct sám. Že to nevědí klienti..., ale když si to neuvědomují pracovníci?!

Je to jednoduchý, ale některý jednoduchosti se člověku zvnitřní, až si je odžije.

Náš efektivně specializovaný svět je zvláštní.. A ta jednostrannost oproti časům dřívějším. Obzvlášť v některých profesích.
Minimálně polovina bdělého času!
A teď zpět k "pomáhajícím" profesím. Je vůbec v možnostech člověka, aby kvalitně a odborně půl života promomáhal? (proasistoval už spíš)

Moralizovali jsme před pár lety, když byl taťka v nemocnici, o sestřičkách a lékařích. Občas byli protivní. Neusmívali se. Teď už se jim nedivím. Totiž: Kde brát sílu? Jak sytit zdroje? Je nějaký nevysychající pramínek? Nebo aspoň obnovitelný.


(By mě zajímalo, jak je pomáhající profese v angličtině, němčině a dalších jazycích. Jestli jsou třeba od podstaty jinde.)
Těším se na prázdniny jak nikdy. Budu prostě jen chodit do práce a po ní podnikat spoustu úžasných věcí s mladými pracujícími:).
Jsem unavená, ale bojujů! (Kdož sů boží bojovníci a zákona jeho...lalala ...)
A hlavně žádné citové investice v pracovních vztazích, žádné pracovní vztahy. Tichá kancelář a paragrafy. Nakonec si vcelku rozumíme a je i nějaké intelektuální vzrůšo - takové verbální sudoku.
Docela se to doplňuje se školičkovýma povídánkama o lidech.
Inu, učení zdar!

úterý 8. června 2010

Doléhá nám domů zvonění ze Zábrdovického kostela. Během dne vlastně několikrát.
To je vám tak intenzivně příjemný a uklidňující pocit.
Nikdy by mě nenapadlo, že v Brně je to možné.

sobota 5. června 2010

Deník si
píše deník.

(nejsem Fagi)

Psaní

Začíná to tu být tak trochu terapie psaním..

Mám toho za posledních několik měsíců velkou spoustu ke zpracování. Nějak nebyl čas věci promýšlet a to nebylo nejlíp. Nikdo mi nebyl "tak" blízko nebo spíš neměl momentální podobné zážitky a zkušenosti, aby mohl rozumět tomu, co prožívám. (Snad na základě špatné zkušenosti,) bála jsem se tím lidi vůbec zatěžovat, mluvit o tom, co mě trápí a dělá starosti. Předtím jsem byla skoro vždy v roli té silné holky, která zvládá, naslouchá, stará se a dodává optimismus. Měla jsem strach, že lidi kolem sebe otrávím a ztratím. Měla jsem pocit, že jim nemám na oplátku co nabídnout. Každý má přece svých starostí dost. Až to došlo docela daleko.. Inu, tenhle přístup je samozřejmě past!

Poslední týden je výrazně líp. Taky díky předchozímu postu na osobní téma. Zjistila jsem, že potřebuju věci formulovat. Pojmenovávání pomáhá. Psaní do šuplíku (do deníku :) mě ovšem k precizním formulacím, pro reflexi tolik potřebným, nedonutí. Tak budu formulovat taky v tomto prostoru.

Možná to tu pořídím nějakým heslem, které bude neanonymním k dispozici. Chci mít svůj komfort.

čtvrtek 3. června 2010

Mám tiky.
Z politiky.

(nejsem Fagi)

středa 2. června 2010

V Brníčku

Úřednice za přepážkou: "Máte pěkný kůgle."
Já: Co? Aha. Děkuju. (úsměv)

A pak, že je hantec mrtvej!

úterý 1. června 2010

(ne)budu

nebudu přemýšlet o smyslu všeho
nebudu se věcem věnovat tak poctivě
nebudu se práci věnovat tak poctivě
nebudu sledovat veřejné dění
budu víc myslet na sebe
budu míň používat rozum a víc intuici
sebereflexe jednou týdně max.
nebudu milá, když se mi nebude chtít
lidi pošlu tam, kam si každý podle zaslouží
vykašlu se na ty, co kašlou na mě
nebudu "vyznávat své hříchy" ani se "obětovat"
zakřičím si, když se mi bude chtít
budu přísná na pohyb a denní režim
koupím si kolečnové brusle

(pořídím si kladívko a zatloukací kolíky :))

To jsou mi záhady

Pozorovala jsem chvilku chlápka, co rozváží nanuky, jak je vytahuje z náklaďáku a nosí do cukrárny. Vůbec nikdy předtím mě nenapadlo uvažovat, jak to auto vydrží tak dlouho zmražený. To se jako ten zdroj mražáku dobíjí za jízdy jak autobaterka? Nebo se to nabije jak mobil někde mimo než vyjede?

Test spotřebitele

Soutěžily Kruwky z Kauflandu, Špáru a Tesca (ty dražší). Špárové propadly na celé čáře, nekupovat. Tesco jsou dobré, ale hodně šťavnaté s takovou.. tím až tekoucím prostředkem, což správná karamela sice má, ale já to zas nemám ráda. Taky jsou asi sladší než je má míra. Takže prostě Kaufland karamely se svou jemnou sladkomlékovostí připomínající lízátka s kravičkou z dob dětství vyhrávají.