Únos klokánka

"Das Wichtigste sind wir das Jetzt und Hier, und dass wir alle hier zusammen sind! Ganz egal, ob das so bleibt oder auseinander treibt: Es zählt jetzt nur, dass wir zusammen sind!"

Vidina neděle s kamarády ve Vídni a účast na Wise Guys, mě držely nad hladinou, když nebylo v Konstnici zrovna hej. Pú má prostě nadání na poenty!

...

(A v květnu je prý v Praze Bobby McFerin :o)

:-) ?!

Sta (01:20 PM) : hele, ale rekni mi jak ta vase univerzita je daleko od ceskych hranic
kecousek (01:21 PM) : hum... z Brna je to nejakych asi.... priblizne 800km, ale to kam jedem je o 150km bliz
Sta (01:21 PM) : a jsi tam ted
kecousek (01:21 PM) : ne, uz jsem doma
Sta (01:22 PM) : skoda
Sta (01:22 PM) : chtel jsem, abys mi tam koupila auto, zebysme jako jeli novym
kecousek (01:22 PM) : hihi :-)
kecousek (01:22 PM) : ty mas teda smysl pro humor :-)
Sta (01:22 PM) : no vim ze tomu nerozumis
Sta (01:22 PM) : ale ja presne vim co chci
kecousek (01:23 PM) : hele, staci rict barvu :)
Sta (01:23 PM) : stacilo by se optat nejakeho germanskeho kamose, aby se jukl po bazarech a kdyby tam neco bylo tak ja bych si pro to zajel
Sta (01:24 PM) : barva je jedina vec kde si nejsem moc jisty, asi cervena

kecousek (01:29 PM) : on to fakt mysli vazne!!!
pam (01:30 PM) : no, to je mi jasny

Na, brav gewesen?

Tak asi jo :)..., protože mi Mikuláš přinesl dopis, že si mě tady nechají ještě jeden semestr. Hezký dáreček!

Díky za toto krásné ráno, díky za každý nový den

Tak už bydlím. Noví hrdinové mého příběhu se jmenují Sara, Jill a Thomas. Debatujeme společně a často ponejvíce v naši malinké, ale milé kuchyňce. Témat máme do zásoby. Včera jsme s Thomem naprosto spontánně ukuchtili společný oběd. Občas mi někdo z nich vleze do pokoje, v němž se mění provizorní rozložení nábytku co půl dne a podle toho je tu taky "uklizeno", že si chce jen popovídat. Již se nebojím v noční košili večer na záchod, teče tu teplá voda, sprcha je čistá a neskutečně prostorná, áh... Nejlepší z materiálních aspektů nového bydla jsou ovšem 2(slovy dvě!) lednice a mrazák. Odpadají tedy problémy s rozlišováním velikosti krabice mléka. To ze stříškou z Plusu se prostě do mého někdejšího regálku vešlo jen za použití násilí.
Je to fajn, cítit, že někam patřím... podle zvuku chůze pozanat, kdo zrovna přišel... a slyšet ve třech vydáních "gute Nacht", když se každý přijde před spaním rozloučit.