Ajťákovo vyznání

"Vnesla jsi vzruch do mého života jedniček a nul."

"Jsi má jednička mezi nulami!"

Milé, že :)?

Podzimní smutky

Jednoho to přepadne, ani neví jak... Takže, co proti tomu?

dobrý zelený čaj
nebo voňavoučký ovocný
skleněný džbán, kde je vidět, jak se bylinky rozvíjejí ve vodě
svíčku
med
černou čokoládu
kakao s rumem
mléko s vaječným koňakem
měkké světlo
svíčku
nohy do kýble s horkou vodou a voňavou kuličkou
bleskovou sprchu
zachumlat se do deky
obejmout medvěda
Bridge over Troubled Water od Simona a Garfunkela
Mikymauzoleum od Nohavici
pořádně vohulenou Revoluční etudu od Chopina
pořádně to rozbalit na klavíru
běžet do lesem a padnout vyčerpáním
zahrabat se do listí
napsat si o povzbuzení
zavolat blízké duši
psát deník
psát blog
číst blog (jiného zoufalce... :)

Alwas look on the bright side...

V odpolední špičce

V jednom docela velkém městě, kde se lidi lhostejně míjí a ani v krámě už se nezdraví, není tomu tak dávno, porouchal se trolejbus. Právě uprostřed křižovatky. Právě uprostřed odpolední dopravní špičky. Zůstal přímo na kolejích.
Bylo by to asi na dlouho...
...kdyby z troleje nevyskákala banda nadšenců. Parta chlapů, zřejmě studenti. A... a jako by se nechumelilo, odtlačili vozidlisko pryč.
...
Údiv. Úžas.
...
Tramvaj se rozjela.
Tichá radost..

Škola radostné pomíjivosti

Dostala jsem nádherné naušnice.
Náušnice karmínově červené, vyrobené zvlášť pro jeden večer. Jejich krása byla vyvážena dobou, po kterou se směly nosit.

Vstoupil mi do života. Nenápadně, nečekaně.
Splnil svůj důležitý úkol
a zase
zmizel.

Happy Birthday překvapení

Chtěla jsem se nechat překvapit, a tak jsem se ani moc nezajímala o to, kam mě chce P. v neděli vytáhnout...
Mám se prý hezky a pohodlně obléct a pojede se autem.
Zavázané oči mě trochu vyděsily. Po asi dvaceti minutách jsme vstoupily do domu. Začalo mi přihořívat.
A pak jsem je uviděla. Asi "15ks milých kamarádů směs", co jsem je převážně jestě od Kostnice "neměla čas" potkat.
Byl to móc pěkný a příjemný večer. Snad ty nejlepčejší narozeniny.
Povídalo se, byla psina, pohoda, hrály se Aktivity...
Moc si vážím toho, že mi každý jednotlivý z nich věnoval kus svého drahého času, lidského tepla, dárečkové invence, koláče, burčáku, ...

Díky! Díky! Díky!

A ještě jedno DÍKY specielně pro P. a Č.+L.

Topinambur

...jsem se asi zamilovala do židovského bramboru...

Uá

V. mě nedávno opravdu uklidnil, když pravil, že se populace dělí na specialisty a generalisty. Specialistů je třeba. Generalistů taktéž. Generalisté prý dosahují dobrých výsledků většího rozsahu až po výrazně delší době, pro společnost jsou ale nepostradatelní...

Vždycky na gymplu, zvlášť v hodinách fyziky, jsem se těšila, až se třeba jednou na "výšce" zavrtám jen do toho svého oboru a budu si v něm bádat a s potěšením hňohňat.
K tomuto účelu jsem zvolila směr více než "vhodný". Třeba teď ve středu. Na jedné hodině se zabýváte regulací emisních limitů, na další mýtným systémem a tím, zda je výhodnější zdanění náklaďáku se dvěma nebo více nápravami. A na třetí dopadem Velké francouzské revoluce na interprertaci současného práva. Hihi, a to je v poslední ročník...

Jenže, (a to "jenže" je s velkým výdechem)
na jednu stranu,
dejte mi pokoj s nárokem Ruska na dno Arktického oceánu, volbami v USA, ochranou ptačích oblastí, dopadem konce monarchie na současnou církev, ... Na "disku" zbývá už jen malinko místa. Chci žít "in rest and peace". Něco umět konečně pořádně!! Anebo nejraději, stát se ignorantem. Jaj, to by byl klid.

Na druhou stranu,
do zastupitelstva přece nezvolím nějakého joudu, by bylo prima umět rusky, udělat si konečně přehled v základech filosofie, naučit se trochu s počítačovou grafikou, načíst trochu managementózní literatury, ... a dokonce, ó zatracovaná fyziko, i jak funguje motor by se mi teď věděť hodilo... prostě neztratit přehled, být sice"v", ale přitom i napovrchu, přehodnocovat pružně překonané pravdy..

Uá!

V. se řadí taky ke generalistům a prý ho to taky občas trápí.
Načež P.dodala, že všichni lidi, co kdy dostali nobelovku, nebyli úzce specializovaní. Uf :)!

Druhá série

Osobní závazek vydržet rok psát jsem splnila. Občas to dost vázlo, ale jsem na sebe docela pyšná. Víte, mám s těmito závazky občas potíž.

Přišla chuť psát dál.

Už ne ani tak pro vás, jako pro sebe... i když :).. No uvidíme...však sem chodit nemusíte :)...
Stejně nevím, kde se to tu maže - tedy tak, abyste to neviděli vy a mě se vše neztratilo.
Kromě stylu poměním trošku design, časem. A název? Ještě uvidíme. Už jsem si na něj tak nějak zvykla. A k té dvojznačnosti, která pobytem mimo KN pozbývá na významu, jsem si přimyslela takový další, osobní..

Oujé, začala další kapitola života. Život brněnský, studentský.. a jaký asi ještě? Prozatímní zážitky překonávají očekávání. KN byla fajná, Brnisko je taktéž prímovní.
Life is a piece of cake!