Setkání

"Setkání je dar, nebo snad spíše milost života. Naplňuje člověka úžasem i úzkostí, poněvadž teprve jím začíná život, ohrožený smrtí. Setkáním začíná člověk existovat. Být osloven druhým, mít možnost ho oslovit a být slyšen, dávat a být přijímán…Ale zároveň si tento dar vyžaduje odvahu k činu. Není to naštěstí nic hotového. Setkání není jen dar, je to výzva k tvoření, je to počátek cesty. Člověk se prostě otevře hvězdám a zapomene na svou biologickou konečnost. A už ho nic nezastaví, protože je celý ve svém činu, ve svém dialogu s druhým, ve svém tvoření i hoření, ve svém nesmírném odevzdání."

(Eva Syřišťová, od Juli jako svatební výslužka)

Jak se tady mám

Chtěla jsem za přírodou a ta je tu tak nádherná ve svém letním rozpuku, že na to má slovní zásoba nestačí. Je to velký dar. Dýchám. Raduju se z toho každý den. Koupu se v řece, chodím bosky, sbírám maliny, diviznu. Chystám se pro vodu ze studánky. Stůl zdobí kytice křehké luční nádhery. Po zápraží se špacírují Fazolka a Fazolenka (nebo taky Fazole 2 a 3), kočky, divocí potomci neblaze tu zanechané prakočky Fazole. Občas sousedovic kohout v doprovodu "kokodyní". A ve 21.15 něco podupkává za rohem a už vím, že to něco je bodlináč Kulda, jak jsem právě pojmenovala ježuru, co přichází každý večer z leva, hrozitánsky se drbe, mine lavičku a mizí už ve tmě pravo od domu. Po cestě na vlak zajíci, žáby, srnky... Jestli je tohle ochutnávka ráje, nejsem proti :).
Chtěla jsem bydlet sama. Vím proč. Tuším, čemu se tu mám učit. A vím, že to nebude uplná sranda.. S Boží pomocí to ale půjde a taky to tak nezůstane napořád :).

Pozdrav z Ch.

Stěhování

Celým srdcem svým

Panská

Nohy na pedálech. Večery a dny na balkoně. Slunce a vůně deště. Výhledy na Starou radnici.  Paničky. Těším se. Ale tahle část mi bude chybět..

Jiskra bude (zase) třeba

Chytálky:

12.30h
venkovní teplota 15 'C
teplota v domě 10 'C

Hláška dne:
Termospodky - to chceš!