Chut do prava!

S odskokem na Säntis (o tom ale jindy) flamuji s Rimskym statutem Mezinarodniho trestniho soudu, zatimco ostatni flamuji typicky po erasmacku:)... Ostatne, mit jednu zkousku za sebou driv nez na konci cervence se taky hodi.
Proc to ale zminuji:

Svete div se, je to pravo a me to bavi!!!

Snad poprve za dobu studia mam pocit, ze pravo souvisi s pojmem spravedlnost a neni jen zmeti paragrafu, souborem platnych pravnich norem, ve kterem se snadno utopite, a tak vam nezbyde na myslenky podstaty a smyslu prava proste chut, cas ani kapacita.

Motto Jineho prava - Zapomente na to, ze pravo je souborem platnych pravnich norem. Je to jiny svet, intelektualni vyzva, kontext, poslani, zabava... - pro me nabyva na vyznamu.

Materialni prameny prava jsou souborem cinitelu, ktere jsou ve hre drive, nez norma vstoupi do spolecenske reality jako soucast platneho prava. Ke zformovani teto normy prispivaji faktory, ktere samy nemaji pravni povahu, resp. otazky sociologicke, filosoficke atp. povahy. Jejich pomoci lze odpovedet na otazku "proc"? (volna parafraze J.Malenovskeho)

Proto je mi tedy smysleni v intencich materialnich pramenu prava, ktere je pro povahu mezinarodniho prava verejneho typicke, desne sympaticke.

A nemeli bychom se ucit takhle uvazovat i o pravu vnitrostatnim?

Mysleni boli, oj a jak. A ze neco, obzvlast je li to leta zabehane, delame spatne, se nam ani zjistovat nechce. Ale premyslet, zpochybnit sve ustalene pravdy, postupy a dochazet znovu a znovu ke korenum poznani a pak zpusoby inovovat stoji urcite jednou za cas za to!

A tak pokud nechceme, aby pravnici byli zivoucimi stroji zjstovani skutkoveho stavu a subsumpce pravnich norem s obsahem mozku identickym s ASPI, ale nositeli prava, mely by se minimalne prehodnotit osnovy VS pravniho vzdelavani...