Je leto a spousta blogu spi. Je to dobre. Prazdninuji autori, prazdninuji ctenari. Prumerna doba stravena u pocitace na cas klesa. Lakaji dalky a hory. (Aspon tak si to predstavuju:)
A ac tu jeste skola bezi, i ja pocituji lehkou blogovou opotrebovanost.
Nepsala jsem nikdy s potrebou se vypsat, dat pruchod nutkavemu tvoreni. A je to zrejme znat i na mem slohu, ktery je na kvetnata souveti a strhujici dej skoupy.
Pisu pro vas, me blizke a zname.
Cizi ctenare trpim. Nemam rada tzv. "efekt jeviste", kdy se o vas mluvi, ale vy nevite, kdo onim se z predchozi vety je. Ale co bych pro vas neudelala :)). Na druhou stranu se usetrim spousty temer identickych emailu a vypraveni.
Kazdy, kdo se nekdy o blog pokousel, mi da zapravdu, ze vyber toho, co zverejnit je nekdy opravdu tezky a s otazniky. Zvlaste pak, jste li osoba otevrena.
Blog je vubec zvlastnim mediem...
Historii, typologii a motivaci ke psani se pekne a obsahleji nez jine zabyva nemecka Wikipedie.
Nu, a co s tou zminovanou opotrebovanosti? Nekolika postrehu se jeste zcela jiste dockate. Ale budiz mi utechou, ze Kostnicka jiskra nemuze byt jinak nez terminovana.
to je skoda...posledni rok na pravech bude jiste stat za to:-)
OdpovědětVymazatTo zajiste bude :)..., ale osobni kontakt je preci lepsi. Nebo ne :(?
OdpovědětVymazato tom zadna... jen to premysleni nad abstrahovanim nejake zkusenosti do kratkeho clanku je skvele cviceni do slohoveho vyjadrovani se...
OdpovědětVymazatale jak jsi psala, kazdy ma vlastni zpusob, co na blog da. Nekdo tam pise to, co pri osobnim styku neventiluje...