úterý 27. listopadu 2007

Nábřezí u Sternplatz













V tom čase jsem myslela na Pam. moji nejdražší a vzomínala na naše kanadské toulky. Fasnicnací loděmi, plachtami, lany, žerděmi, ... mě nakazila právě ona. Podroužená do představ o dálkách a brázdění vod jsem nasedla do špatného busu... Okružní jízda předměstím, slunce definitivně zmizelo z obzoru, dostatek času, aby herci tam uvnitř dokončili linku příběhu a sen odplynul polehounku, jako když se ráno válíte v posteli.

Vzhůru na palubu dálky volají...

A díky B.že mě vytáhla.

3 komentáře:

  1. druhý pokus, nevím, nevím asi mně není dáno

    OdpovědětVymazat
  2. Ahoj teto, jsi šikulka! Bezva! (aneb - spousta výrazně mladších mladších nepronikla do tajů přidání komentáře)

    OdpovědětVymazat
  3. Teta je výrazný průzkumník.

    OdpovědětVymazat