..moc ...jako v životě už párkrát, když jsem se před tīm cítila jako princezna.
Nebo jako sestra, Birkova sestra Ronja, divoká a láskyplná, lačná po dobrodružství, přátelství, spravedlnosi a něze.. Sestra. Bratrova sestra.
S Jitu jsme kdysi strávily báječnou spontánní sobotu. Tuze jsme se nasmály a vůbec, měly se spolu hezky. Ležíme a hodnotíme uplynulý den a ona se upřímně ptá: Myslíš, že něco takového je možné prožít s mužem? A já odpovídám, že ano. A že to bude jiné a lepší. I když mi to tenkrát nepřišlo tolik pravděpodobné a jen jsem v to doufala.
Ale měla jsem pravdu. JE to možné a je to moc hezké.
Aspoň, že už ze smutku nezvracím...
A stojím si pevně za svou hodnotou.
A tak jsem smutná. Ale vlastně tak pěkně a klidně, protože všechno je tak, jak má být...
Žádné komentáře:
Okomentovat