pátek 19. listopadu 2010

Tuhle jsem si všimla na ulici staré telefonní budky a nachvíli se vrátila do dětství, kdy jich bylo všude plno. Schovávali jsme se v nich v dešti. S korunou stáli frontu. Lidi si občas vynadali, když už nechtěli čekat, až se někdo jiný vyhovoří. Když nám po dlouhém čekání zavedli domů telefon byla to událost. Musela jsem se nad tou vzpomínkou smát..

No a teď přijdu na FSS do knihovny a tohle:
Telefonní budka!?? Ehm?
Knihovna potvrzuje smysl pro humor. Dřív člověk musel s bzučící krabičkou vystartovat směr foyer a doufat, že volající nepoloží. Teď máme budku :))

2 komentáře:

  1. To je supr! Donedávna se to na konferencích ukazovalo jen jako, že to mají na západě ;-)

    OdpovědětVymazat
  2. :)
    No, jsou docela našlápnutí. Na ty zatracené databáze dělají přednášky i v časech pro dálkaře. A pak mé oblíbené pojmenovávání strojů - máme tam self-check Karla, drop-in-box Helmuta :) a kopírky ženských jmen. Stojí na nich např. "jmenuji se Emílie, k vašim službám, umím kopírovat, scanovat, používám výhradně recyklovaný papír, v případě poruchy hlaste mé jméno u přepážky" :).

    OdpovědětVymazat