Stává se mi něco, co dřív ne. Ptám se, jaký to má tady všechno vlastně smysl?
Nějak mi nestačí vysvětlení, že tu jsme, protože to tak chtěl milující Bůh a my tu máme být k Jeho slávě. Nejsem s to momentálně tohle vysvětlení přijmout. Přitom vím, že je (ať už je jeho definice jakákoliv) a je to borec.
Míra zobecnění se mi zdá příliš velká. Navíc nepotřebuju teorii. A když, tak aspoň dost názorně aplikovatelnou.
Ztrácí se mi smysl v každodenních činnostech a povinnostech. Proč? Proč dělat to a ono? Jasně, vždycky se najde nějaké nejblíž přítomné protože. Ale proč vůbec celkově?!
Co mi smysl dává, jsou dvě věci:
- smrt - jednou to tu budeme muset zabalit
- vztahy - s lidmi
Vztahy. Je fajn se mít s přáteli hezky, vymýšlet si zábavu, ale k čemu to vlastně je? Být někomu prospěšný už je lepší varianta.
Žít pro někoho? To by o to někdo musel stát. A co by se stalo, kdyby o to stát zase přestal? Bude to mít zřejmě širší souvislosti, nebude se to omezovat jen na jednoho člověka, skupinu... Jenže to už zase přestává být nějak málo konkrétní...
No, dost zmatek. Zpochybnění všeho.
Co mě hodně uklidňuje je to, že je na tom jeden stejně starý týpek dost podobně. Neřeší sice Boha, ale vesmír a teorii relativity. Skončil se školou. Ví toho proklatě moc, ale neví, k čemu mu všechny ty informace jsou. Ke všemu je z Norska. Takže když si představím, jak tam asi teď je a pomyslím na statistiky sebevražd, říkám si, že jsem na tom dobře.
Vůbec mě ten chlapec poslední dobou dokáže vytáhnout nahoru:).
Zvláští, jak se člověku uleví, když zjistí, že není ve srabu sám:)
Svoje pochybnosti řeší sepisováním nejrůznějších seznamů. Zjevně je mu potom líp. Budu to muset taky zkusit:). Jo, shodou okolností je to hrdina titulu "Naivní. Super." od E.Loea, o kterém před chvilinkou psala E.
Mohla bych ho s klidem připsat jako dalšího depkobijce.
