"... Uprostřed velkoměsta se u kafe nebo piva dá nihilisticky žvanit o tom, že nic nemá smysl a nebo arogantně tvrdit, že vše okolo nás je tu jen pro uspokojení člověka - ale tváří v tvář kráse korun stromů, jemného mechu či rozeklaných skal pod nekonečnou hloubkou hvězdného nebe už to nejde. Údiv a radost z krásy a složitosti námi nestvořeného světa je jedním z pilířů duchovního růstu. ..."
Jak píše pěkně Hříbek - Klápště, P. a kolektiv v Přírodě kolem nás aneb metodice k nové stezce.
Žádné komentáře:
Okomentovat