Velikonoční message z koupelny

Jako jindy hýří elánem. Blonďatý andílek s 5O% podílem čertíka. Odmalinka ví, co je to dělat psí kukadla, kdy, na koho a hlavně proč. Sofie. Každý by poznal, že dnes večeřela špagety. Klapačka s bolognskýma "fousama" jí jede. Činnost, s níž oddaluje ukládání do postele, by se dala nazvat umem.
"Tak, vyčůrat, vysvlíkat, sprchovat! Šup" Slovu šup, rozumí, ačkoli se s překladem nenamáhám.
K mému údivu stáhne kalhoty aniž by rozepla zip, knoflík ba pásek a usadí se na záchodovém trůnu. Rozzářený úsměv směrem ke mně.
"Koukám, že si to nemusíš ani, jak se to jenom řekne... no.., to co se dělá s kalhotama, jejda.." Naznačuju pohybem.
"Rozepínat?"
"Jo, přesně, rozepínat! " Špatnej němčinářskej den... "A splachovat bude kdo?!"
"A jo!" Úsměv od ucha k uchu.
"No, ty kalhoty už si neoblíkej, když jdeš do sprchy." Měníme pozice, sklápím prkýnko a polousedám na záchodovou desku.
"No, to mi jedna holka takle zatahala za kalhoty v nábu a spadly mi i s kalhotkama, hihi..hi." Mírné uzardění, zdvižená ramínka, úklona hlavy do strany, protočení se na patě. "A byli tam i kluci. A ZROVNA v nábu!(im Reli)"
"Tak už neprndej, prndo... triko dolů... vasilo..."
Přemýšlím: To by v Čechách zřejmě neprošlo, že by, jako tady, bylo nedílnou součástí vyučování náboženství. "A co se tak třeba učíte v náboženství?"
"No, různý věci o Bohu a Ježíši Kristu, vzkříšení, z mrtvých vstání a tak." Na chvíli se zamyslí, "jo a taky že Ježíš umřel, aby zachránil všechny, za Katarínu umřel, za mamku, za tebe, za mě..." Krátce se zamyslí a nadšeně sděluje: "Hej počkat..., taky za mě, to je fakt cool!"

Konečně nahatá, nastoupená ve vaně. Sklouznu pohledem dolů, abych pustila sprchu a..
"Dneska se budu sprchovat v ponožkách, stejně už potřebujou vyprat!"