Nástup do nové práce a zkouškové období současně by se měly zakázat.
Informace, informace, informaceéé!
Procesů je příliš a má operační paměť je totálně narvaná.

Napadlo mě, jestli to není nějaká porucha, protože míra zapomínání a schopnost podržet novou jednorázově sdělenou informaci je zcela nulová. Zapomenu cokoli, čemu nepřipíšu nějaký emoční význam nebo si nezkusím (learning by doing:) nebo nenapíšu na vhodně umístěný lepící papírek. Sypu kafe do odpadků místo odstrižku od pytlíku. Časteji nevím, proč někam vyrazím, kam a pro co jdu. Odcházím z domu natřikát. Pětkrát v jedné hodině se ptám, kolik kopií a originálů vyhotovit jako výstup.

Těším se jak na smilování, až to bude za mnou. Začínám být unavená. Pro velký úspěch opět opakuju.. A chce se mi křičet, zalez někam se svou sociální stratifikací, vznešenýma teoriema a definicema, doktůrku, běž se podívat na Cejl, jak vziká chudoba a reprodukce kulturního kapitálu. Kdybychom vrazili polovinu času, kterej musíme prosedět u tvejch autorskejch textů do doučování místních děcek,  tak bychom tý tvý mobilitě prospěli mnohem víc!

Potřebuju prostě  pročistit disk a odinstalovat nějaký programy..