Tak mám za sebou zkoušku z neurověd. Na jednu stranu veliká úleva, že je to (napodruhé) za mnou, na druhou stranu se stydím. V testu jsem prokázala pouze pasivní znalost a schopnost dobře vylučovat nepravděpodobné možnosti.
Je velká škoda, že na nás nekladou větší nároky a na neuropsychologii větší důraz vůbec. Psychologie se dá pojímat s různými akcenty, ale solidní znalost neurologie považuju za neoddiskutovatelný základ. Jinak je to taková aplikovaná filosofie (kterou teda taky nemáme:).
Prostě bych uvítala trochu více exaktního poznání. Byla by pak možnost se orientovat na terapii pro rehabilitující pacienty, terapii gerontologické problematiky, poškození mozku..
Doznívají ve mě dojmy z rozhovoru s kamarádkou z Estonska, co studuje magisterskou psychologii na Uni v Kostnici, která se na neuropsychologii - jako mnoho dalších fakult v Německu - zaměřuje. Příští rok stráví šest měsíců na povinném praktiku na obrovské klinice, která dělá jen to. No a taky jsem se dostala konečně k Cerebrum, o.s. a Petici za zlepšení systému péče a rehabilitace občanů po poškození mozku, tak se mi ty dojmy jen umocnily.
No nic, zpět k učení.