Pěkná, moc pěkná svatba to byla. Mám radost, že jsme mohli být u toho a přiložit ruku k dílu. Radovat se s Dajdou a Pavlem a potkat dávné přátele.

Letos už několikátá, ale jaksi nejvíc podle mého gusta. Žádné kudrlinky, lesk a kýč, žádný trapný zastupitel s univerzálníma kecama nebo ucajdaná liturgie.

Všechno bylo jednoduché a autentické, počínaje kostelem, P. ušila nádheré šaty a Dajda byla krásná, jenmá, ženská, .. Pavel Kašpar kázal až se i chlapi dojímali (jeden během toho kázání fakt bečel).

Zhruba uprostřed seděla i paní Kašparová. Přemýšlela jsem, co si asi v té chvíli myslí. Při tom, co Pavel kázal, musel vycházet z toho, co společně každodenně prožívají. Opět žádné kudrlinky a příkrasy. Šlo v tom kázání hodně o pravdu, a to mě vždycky bere. Určitě to muselo mluvit k mnoha párům, co v tom kostele byly. Přála jsem si skoro, aby tohle mohl slyšet taky ten muž můj.

Vydoluju jen pár drobtů/tezí z toho kázání:

Dítky nemilujme pouhým slovem, ale opravdovým činem. 1J, 3,18
Milujte se pravdou.

A pak mě zaujal rozdíl mezi "spravedlností" a "pravdou lásky" podle Magora, Ivana Jirouse.

Každý měl dva svědky, jeden byl na vozíku (a nebyl to brácha). Ženich přijal příjmení své ženy se svým na druhém místě. Nevěstě zůstalo jméno, s jakým přišla. Lidi z Fairu točili o svatbě fiktivní dokument. My si smlsli na teambuildingu, jenž vznikl večer před velmi spontánně při stylování kostela, neb jsem na tom sloupu stužku radikálně odmítala a vši tři jsme se shodly, že ale ten věšák je krásnej. Teda až opadla ta příšerně, ale hrozitanánsky příšerně dlouhá přející fronta. Jo, a taky Česílko se povedl!

Nechtěli dary. Přáli si přispět do kasiček na projekty, které potkali na předsvatebním cestování po rozvojových zemích. Na hostinu jel bus MHD. Šlo mimo jiné i o nízkou ekologickou stopu. Z atmosféry na oslavě bylo cítit, že rodiny i přátele jsou na jedné příjemné vlně a přirozeně se všichni mísili a trsali a hráli si společně na Svět v nákupním košíku.

Milan prohlásil, že je príma, že je na téhle svatbě tolik dětí. To, že prý za nich nebylo. Vtipálek.
Udělali jsme Nosotrosí foto.
Dorouš mluví po osmi letech manželství o svém muži jako o Ondráškovi:).
Katka pronesla, že až do toho praští na podzim Hanička, budu z Nosu poslední. Neměla pravdu.
Později si do mě ještě rýpl Č.

Békalo se pak v noci u ohně a kdo se netulil, aspoň o vztazích mudroval nebo pil červené. Nechtělo se mi ani jedno a hlavou mi šly všelijaké myšlenky...

Inu, každá voda nakonec steče a Stázina se dostane Kubovi za ženu. :-)