...

"Svoboda vědy a bádání, intelektuální poctivost ve věcech náboženství, tolerance, toho potřebujeme; ale nepotřebujeme duchovní lhostejnosti, nýbrž víry, živé víry v něco vyššího, než jsme my, v něco velikého, vznešeného a věčného."

T.G.Masaryk, Hovory s TGM

Boj s Eisenhowerem

aneb obrázek z rodinné pohody

Rodiče mí nejdražší jsou přece jen o trochu starší než rodičové běžní. V zásadě to ničemu nevadí, má to zřejmě jiné výhody i nevýhody.
Poslední rok, dva si všímám, že stárnou. Občas nastávají tragikomické situace a já vím, že lepší už to nebude...

Maminka se učí anglicky. Nadšeně! Tvrdí ale, že to její učení v jejím věku už k ničemu není. Jde prostě jen o "boj s panem Alzheimerem" - u nás již ustálené úsloví.

Ono slovní spojení použil dnes při snídani tatínek. Bez hnutí brvy v jakémsi kontextu povídá: "...no jo, je to marný, to je boj s panem Eisenhowerem."

Eisenhowerem?!! Ano, řekl to. Syšela jsem dobře.
Jména občas splete..
Zdrcující, pomyslela jsem si.
...
Ach jo.
...
Lepší už to nebude a chci to trpělivě respektovat.
Jednou budu taky v letech..

Nadechla jsem se k laskavé opravě: "Přece s Alzheimerem a NE s Eisenhowerem, tatí!"

Všímám si jeho šibalského úsměvu.

No teda!
Tak on si ze mě tákhle dělá srandu? Grr..:)
A vlastně především ze sebe...

Tak špatný to ještě nebude ;).

Nový zákon

Milí spolužáci, ráda bych upozornila na nový zákon, určitě se bude teď hodit k zápočtům. Legisvakance je krátká, takže studujte rychle:).

ZÁKON O VESELÝCH VÁNOCÍCH

C.M.L. se usnesl na tomto zákoně:

Část první.
Obecná ustanovení.

§1
(1) Tento zákon upravuje právní vztahy vznikající v průběhu Vánoc, jakož i jiné vztahy s Vánocemi související, a zapracovává příslušné předpisy Společenství bavlněných ponožek. 1)
(2) Nelze-li některé otázky řešit podle ustanovení tohoto zákona, použije se vánočních zvyklostí a není-li jich, použije se jakéhokoli práva ještě veselejšího.

§2
(1) Vánoce jsou veselé.

§3
Skutečnosti uvedené v §2 se zpravidla navozují:
a) nekonečným přehráváním děl hudebního charakteru s vánoční tématikou 2)
b) nekonečným přehráváním děl audiovizuálního charakteru s vánoční tématikou

§4
Mrazík se nepromlčuje.

Část druhá.
Vymezení pojmů.

§5
(1) Vánoce připadají na den, který je v kalendáři označen číslovkou 24 v měsíci prosinci.
(2) Připadne-li den vánoc na neděli, vůbec ničemu to nevadí.

§6
O Vánocích zpravidla nesněží; většina předchozího sněhu roztaje nejpozději poslední den před Vánoci.

§7
(1) O Vánocích předáváme dárky osobám blízkým.
(2) Osobou blízkou je pro účely tohoto zákona je příbuzný v řadě přímé, sourozenec, manžel, druh nebo partner3); jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby navzájem blízké, jestliže radost, kterou jedna předáním dárku druhé způsobí, důvodně pociťuje jako radost vlastní.

§8
(1) Dárek je věc způsobilá přivodit radost nezměrné hodnoty.
(2) Dárek předává dárce obdarovanému a ten rozbalením balicího papíru dárek přijímá.

§9
(1) Obdarovaný je povinen zdržet se všeho, čím by dárce upozornil na nevhodnost dárku.
(2) Odstavce 1 se nepoužije, jestliže se jedná o stále stejné ponožky od Vaší babičky a za předpokladu, že to v sobě dusíte už alespoň třetím rokem.

§10
Dárek se umísťuje v těsné blízkosti vánočního stromečku, není-li dohodnuto jinak.

§11
(1) Dárek musí být zabalen řádně a včas.
(2) K dárkům zabaleným po Vánocích se nepřihlíží.

§12
(1) Vánoční stromky jsou umělé nebo živé.
(2) Příslušenstvím vánočního stromku jsou zejména světýlka, blikátka, ozdoby, řetězy a špice.

§13
Podstavec není součástí vánočního stromku.

§14
Zvláštní právní předpis upravuje použití prskavek. 4)

§15
(1) Nepřiměřeně vysoký vánoční stromeček může soud na návrh zkrátit. Při zkrácení vánočního stromečku soud přihlédne především k výšce stropu. Návrh na zkrácení vánočního stromku nemůže podat dlužník, pokud by tím byl zkrácen i věřitel.
(2) Moderačního práva soudu podle odstavce 1 se nepoužije, řídí-li se výška vánočního stromečku ustanoveními občanského zákoníku.

§16
(1) Je-li vánoční stromeček nakřivo, lze sjednat dohodu o narovnání.
(2) U dohody o narovnání je třeba chránit zájmy třetích osob.

§17
Při zajištění vánočního stromečku se použije subsidiárně podstavec.

§18
(1) Stromeček musí být ozdoben svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je nepěkný.
(2) Nepěknost vánočního stromku nemůže být zhojena plynutím času.
(3) Nepěknost vánočního stromku vysloví soud i bez návrhu.

§19
(1) Štědrovečerní večeře se skládá z kapra a bramborového salátu.
(2) Přítomní štědrovečerní večeře mohou smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu rozšířit Štědrovečerní večeři o rybí polévku.
(3) Smlouva uzavřená podle odstavce 2 musí být písemná a musí obsahovat alespoň 3/5 podpisů přítomných.

§20
Do zahájení štědrovečerní večeře nejedí přítomní zpravidla žádné maso v dobré víře ve Zlaté prasátko.

Část třetí.
Závěrečná, přechodná a zrušovací ustanovení.

§21
Zrušuje se zákon na potírání chleba sádlem.


1) Druhá směrnice 92/557/SBP o koordinaci ochranných opatření v případě nedostatku krabic pro balení dárků, Pátá směrnice 68/22/SBP o přeshraniční spolupráci při odvozu opilců domů, Šestá směrnice 12/450/SBP o sbližování právní úpravy členských států týkající se omezení šustících a cinkavých dárků, Nález 33/666/SBP o zrušení České republiky Lisabonskou smlouvou, aneb promiňte pane Profesore, ale já jsem ukončil dokazování, ne jednání… (…tak si zase, laskavě, sedněte zpátky na zadek)
2) Vyhláška ministerstva zdravotnictví o zdraví škodlivých koledách, jedech a prekurzorech
3) Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném ještěrství
4) Vyhláška ministerstva vnitra o požární ochraně



Václav “Santa“ Klaus, vlastní rukou

Ladislav “Lokaj“ Jakl, vlastní hlavou

Až netaktně pravdivé

Při jedné rešerši jsem někde narazila na tohle:

"Ono to bývá dost jednoduché - překulí se pětadvacet, dáma bez čepce začne mít tik, že je méněcenná a místo vysněného Toma Cruise náhle vezme pragmaticky zavděk i vořechem okresního formátu, aby mohla u kafe před spolužačkami taky blýskat snubákem. No a když se pak vidina vily s bazénem nedostavuje, převládne vystřízlivění a realita. Jo, ten hnízdní pud, to je pastička..."

Načež tatínek dodal: "V devatenácti se děvče ptá: Jaký je? V pětadvaceti: Čím je? V devětadvaceti: Kde je?"

Ehm. A jak s tím naložit? Ale tak, to si třeba povíme za 10 let :)...

Seznam první - hledání povolání

jako malá jsem chtěla být:

• prezidentkou
• herečkou (nebylo o tom dlóuho pochyb, ale pak se něco zlomilo..)

na gymnáziu:

• pilotem stíhačky (to jen chvíli po exlurzi na základně v Námešti)
• architektkou
• projektantkou
• manažerkou
• žurnalistkou
• političkou
• učitelkou
• lékařkou

na vysoké škole:

• psycholožkou
• psychoterapeutkou
• pedagožkou

teď:

• kavárnicí
• květinářkou
• učitelkou tance
• kadeřnicí
• multimediální designerkou

lidi z oddílu říkali, že bych měla být:

• pedagožkou
• průvodkyní
• podnikatelkou

Celkově mi z toho vyplývá, že by to mělo být:

• kreativní
• mimo kancelář
• s lidmi
• + přidávám, mělo by to zlepšovat společnost

Ony ty seznamy mají fakt očistný účinek. Prostě, i když nevíte, tak víte, že aspoň něco víte:). Musíte si přesně a upřímně zdůvodnit, proč píšete to a ne ono. A jaký to má význam a souvislosti.
Třeba teď mě až napadlo, že tam nikde nestojí právnička:)..

Proč?

Stává se mi něco, co dřív ne. Ptám se, jaký to má tady všechno vlastně smysl?

Nějak mi nestačí vysvětlení, že tu jsme, protože to tak chtěl milující Bůh a my tu máme být k Jeho slávě. Nejsem s to momentálně tohle vysvětlení přijmout. Přitom vím, že je (ať už je jeho definice jakákoliv) a je to borec.
Míra zobecnění se mi zdá příliš velká. Navíc nepotřebuju teorii. A když, tak aspoň dost názorně aplikovatelnou.
Ztrácí se mi smysl v každodenních činnostech a povinnostech. Proč? Proč dělat to a ono? Jasně, vždycky se najde nějaké nejblíž přítomné protože. Ale proč vůbec celkově?!

Co mi smysl dává, jsou dvě věci:

• smrt - jednou to tu budeme muset zabalit
• vztahy - s lidmi

Vztahy. Je fajn se mít s přáteli hezky, vymýšlet si zábavu, ale k čemu to vlastně je? Být někomu prospěšný už je lepší varianta.
Žít pro někoho? To by o to někdo musel stát. A co by se stalo, kdyby o to stát zase přestal? Bude to mít zřejmě širší souvislosti, nebude se to omezovat jen na jednoho člověka, skupinu... Jenže to už zase přestává být nějak málo konkrétní...

No, dost zmatek. Zpochybnění všeho.

Co mě hodně uklidňuje je to, že je na tom jeden stejně starý týpek dost podobně. Neřeší sice Boha, ale vesmír a teorii relativity. Skončil se školou. Ví toho proklatě moc, ale neví, k čemu mu všechny ty informace jsou. Ke všemu je z Norska. Takže když si představím, jak tam asi teď je a pomyslím na statistiky sebevražd, říkám si, že jsem na tom dobře.
Vůbec mě ten chlapec poslední dobou dokáže vytáhnout nahoru:).

Zvláští, jak se člověku uleví, když zjistí, že není ve srabu sám:)

Svoje pochybnosti řeší sepisováním nejrůznějších seznamů. Zjevně je mu potom líp. Budu to muset taky zkusit:). Jo, shodou okolností je to hrdina titulu "Naivní. Super." od E.Loea, o kterém před chvilinkou psala E.
Mohla bych ho s klidem připsat jako dalšího depkobijce.

No comment:)

Díky R. :)!

Síto pravdivosti

Huf...
Bydlet s rodiči je někdy i přes vemi dobré vztahy v jistých ohledech tuze náročná věc.
Zvlášť jste li skorojedináček.
Najednu stranu chci být dobrou dcerou a nezklamat očekávání rodičů, kteří to se mnou přece myslí dobře, protože mě milují. Nadruhou stranu, je to život můj, člověk by měl hledat a naplňovat svou vlastní cestu, od jistého věku se emancipovat.
Rozhovory, kdy si svoje rozhodování musím těžce obhajovat, mě sice dokážou pořádně vyčerpat, pravdou ale je, že je při nich nutno důkladně analyzovat pohnutky a jejich pravdivost.
Aspoň, že tak...
Nebo možná: ještě, že tak.

Výsledky prověří čas...

Listování zákony

Tak jsem zas po čase vzala do ruky tr.zák.
Je to matérie vcelku nudná, ale na několika místech dokáže pobavit.
Tak např. trestné činy vojenské:

• násilí vůči nadřízenému
  
• urážka mezi vojáky
  
• svémocné odloučení
  
• ohrožování morálního stavu jednotky
  
• zbabělost před nepřítelem
• nesplnění bojového úkolu
• ublížení parlamentáři (ať už je to cokoli:)
  

Hihi, ještě, že nejsem v armádě! Že neubližuji parlamentáři, vím zcela bezpečně. Ale převedeno do běžného pracovního života, řekněme si to na rovinu, byl by ze mě asi pěkný recidivista.

Ajťákovo vyznání

"Vnesla jsi vzruch do mého života jedniček a nul."

"Jsi má jednička mezi nulami!"

Milé, že :)?

Podzimní smutky

Jednoho to přepadne, ani neví jak... Takže, co proti tomu?

dobrý zelený čaj
nebo voňavoučký ovocný
skleněný džbán, kde je vidět, jak se bylinky rozvíjejí ve vodě
svíčku
med
černou čokoládu
kakao s rumem
mléko s vaječným koňakem
měkké světlo
svíčku
nohy do kýble s horkou vodou a voňavou kuličkou
bleskovou sprchu
zachumlat se do deky
obejmout medvěda
Bridge over Troubled Water od Simona a Garfunkela
Mikymauzoleum od Nohavici
pořádně vohulenou Revoluční etudu od Chopina
pořádně to rozbalit na klavíru
běžet do lesem a padnout vyčerpáním
zahrabat se do listí
napsat si o povzbuzení
zavolat blízké duši
psát deník
psát blog
číst blog (jiného zoufalce... :)

Alwas look on the bright side...

V odpolední špičce

V jednom docela velkém městě, kde se lidi lhostejně míjí a ani v krámě už se nezdraví, není tomu tak dávno, porouchal se trolejbus. Právě uprostřed křižovatky. Právě uprostřed odpolední dopravní špičky. Zůstal přímo na kolejích.
Bylo by to asi na dlouho...
...kdyby z troleje nevyskákala banda nadšenců. Parta chlapů, zřejmě studenti. A... a jako by se nechumelilo, odtlačili vozidlisko pryč.
...
Údiv. Úžas.
...
Tramvaj se rozjela.
Tichá radost..

Škola radostné pomíjivosti

Dostala jsem nádherné naušnice.
Náušnice karmínově červené, vyrobené zvlášť pro jeden večer. Jejich krása byla vyvážena dobou, po kterou se směly nosit.

Vstoupil mi do života. Nenápadně, nečekaně.
Splnil svůj důležitý úkol
a zase
zmizel.

Happy Birthday překvapení

Chtěla jsem se nechat překvapit, a tak jsem se ani moc nezajímala o to, kam mě chce P. v neděli vytáhnout...
Mám se prý hezky a pohodlně obléct a pojede se autem.
Zavázané oči mě trochu vyděsily. Po asi dvaceti minutách jsme vstoupily do domu. Začalo mi přihořívat.
A pak jsem je uviděla. Asi "15ks milých kamarádů směs", co jsem je převážně jestě od Kostnice "neměla čas" potkat.
Byl to móc pěkný a příjemný večer. Snad ty nejlepčejší narozeniny.
Povídalo se, byla psina, pohoda, hrály se Aktivity...
Moc si vážím toho, že mi každý jednotlivý z nich věnoval kus svého drahého času, lidského tepla, dárečkové invence, koláče, burčáku, ...

Díky! Díky! Díky!

A ještě jedno DÍKY specielně pro P. a Č.+L.

Topinambur

...jsem se asi zamilovala do židovského bramboru...

Uá

V. mě nedávno opravdu uklidnil, když pravil, že se populace dělí na specialisty a generalisty. Specialistů je třeba. Generalistů taktéž. Generalisté prý dosahují dobrých výsledků většího rozsahu až po výrazně delší době, pro společnost jsou ale nepostradatelní...

Vždycky na gymplu, zvlášť v hodinách fyziky, jsem se těšila, až se třeba jednou na "výšce" zavrtám jen do toho svého oboru a budu si v něm bádat a s potěšením hňohňat.
K tomuto účelu jsem zvolila směr více než "vhodný". Třeba teď ve středu. Na jedné hodině se zabýváte regulací emisních limitů, na další mýtným systémem a tím, zda je výhodnější zdanění náklaďáku se dvěma nebo více nápravami. A na třetí dopadem Velké francouzské revoluce na interprertaci současného práva. Hihi, a to je v poslední ročník...

Jenže, (a to "jenže" je s velkým výdechem)
na jednu stranu,
dejte mi pokoj s nárokem Ruska na dno Arktického oceánu, volbami v USA, ochranou ptačích oblastí, dopadem konce monarchie na současnou církev, ... Na "disku" zbývá už jen malinko místa. Chci žít "in rest and peace". Něco umět konečně pořádně!! Anebo nejraději, stát se ignorantem. Jaj, to by byl klid.

Na druhou stranu,
do zastupitelstva přece nezvolím nějakého joudu, by bylo prima umět rusky, udělat si konečně přehled v základech filosofie, naučit se trochu s počítačovou grafikou, načíst trochu managementózní literatury, ... a dokonce, ó zatracovaná fyziko, i jak funguje motor by se mi teď věděť hodilo... prostě neztratit přehled, být sice"v", ale přitom i napovrchu, přehodnocovat pružně překonané pravdy..

Uá!

V. se řadí taky ke generalistům a prý ho to taky občas trápí.
Načež P.dodala, že všichni lidi, co kdy dostali nobelovku, nebyli úzce specializovaní. Uf :)!

Druhá série

Osobní závazek vydržet rok psát jsem splnila. Občas to dost vázlo, ale jsem na sebe docela pyšná. Víte, mám s těmito závazky občas potíž.

Přišla chuť psát dál.

Už ne ani tak pro vás, jako pro sebe... i když :).. No uvidíme...však sem chodit nemusíte :)...
Stejně nevím, kde se to tu maže - tedy tak, abyste to neviděli vy a mě se vše neztratilo.
Kromě stylu poměním trošku design, časem. A název? Ještě uvidíme. Už jsem si na něj tak nějak zvykla. A k té dvojznačnosti, která pobytem mimo KN pozbývá na významu, jsem si přimyslela takový další, osobní..

Oujé, začala další kapitola života. Život brněnský, studentský.. a jaký asi ještě? Prozatímní zážitky překonávají očekávání. KN byla fajná, Brnisko je taktéž prímovní.
Life is a piece of cake!

Eta-Tragol bonbony

Reklamu na tomto blogu jsme se snazili minimalizovat, ale povazte, v zaveru by se preci jen sluselo podekovat sponzorum.

Dar nedar

Penize jsou pomerne zvlastni darek. Zvlast jedna li se o darek na rozloucenou...Az mi presel mraz po zadech.
Nicmene, protoze je, jak se pozdeji ukazalo, provazela zprava, ze si za ne mam doma poridit orchidej (odsud by totiz transport nemusela prezit), mam z nich resp. z budouci perly meho budoaru radost.
A uz mam i vybrano :).

Cestinu uciti

Je to vazne zvlastni mluvit cesky k nekomu, kdo by vam teoreticky mel rozumet, ale vy si nejste tak uplne jisti, kolik % z toho, co rikate, skutecne pochopil.

Je to vazne zvlastni byt jednou na druhe strane brehu. Protoze vetsinou jsme to my, kdo se uci cizim jazykum, snazi se porozumet, komunikovat v cizi reci, pilovat gramatiku, rozsirovat slovni zasobu.

Je to vazne zvlastni mit po roce trem pred referaty v cizich jazycich vystup pred tridou v materstine a pozorovat tremu posluchacu pri kladeni dotazu a opravovat jejich chyby.

Cizincu, co se uci cesky, prece jen tolik neni...

Ich bloge, du bloggst...

Je leto a spousta blogu spi. Je to dobre. Prazdninuji autori, prazdninuji ctenari. Prumerna doba stravena u pocitace na cas klesa. Lakaji dalky a hory. (Aspon tak si to predstavuju:)
A ac tu jeste skola bezi, i ja pocituji lehkou blogovou opotrebovanost.
Nepsala jsem nikdy s potrebou se vypsat, dat pruchod nutkavemu tvoreni. A je to zrejme znat i na mem slohu, ktery je na kvetnata souveti a strhujici dej skoupy.

Pisu pro vas, me blizke a zname.

Cizi ctenare trpim. Nemam rada tzv. "efekt jeviste", kdy se o vas mluvi, ale vy nevite, kdo onim se z predchozi vety je. Ale co bych pro vas neudelala :)). Na druhou stranu se usetrim spousty temer identickych emailu a vypraveni.
Kazdy, kdo se nekdy o blog pokousel, mi da zapravdu, ze vyber toho, co zverejnit je nekdy opravdu tezky a s otazniky. Zvlaste pak, jste li osoba otevrena.

Blog je vubec zvlastnim mediem...
Historii, typologii a motivaci ke psani se pekne a obsahleji nez jine zabyva nemecka Wikipedie.

Nu, a co s tou zminovanou opotrebovanosti? Nekolika postrehu se jeste zcela jiste dockate. Ale budiz mi utechou, ze Kostnicka jiskra nemuze byt jinak nez terminovana.

Zn: zakoupim, dovezu

Uplne nesleduju ceny USB flash disku u nas, tak nevim, zda je to kdovijaky objev, nicmene jsem koupila 4-gigovou USB flesku za 12E a mam radost z vyhodne koupe.
Toz kdybyste tez nejakou chteli, dejte vedet.

(Maji: Verbatim, Sony, Intenso 4GB v cenach od 11-14E. Samozrejme nejen...)

Liberalni

Svoboda jako hodnota.
X
Svoboda jako prostredek.
(Pouhy prostredek ke spravovani spolecnosti, kteremu je priznana neomezena ucinnost a pravo rozhodovat. A to i v oblastech zivota jako moralka...)

Ze by jeden z rozdilu ceske a nemecke spolecnosti??

Existencialni

Posledni navsteva v CR a brnenska realita me uvrhla do myslenkove boure. Za chvili to bude totiz moje realita. Jedina.
Kostnicky rok na rozmyslenou je za mesic za mnou.

Stoji prede mnou nekolik prostych otazek: Co ma byt mym povolanim? Kde mam zit a s kym?

Spolu s odpovedi na otazkou v co verim, si to predstavuju to jako 4 dilky puzzle, ktere do sebe zapadaji a dohromady tvori obrazek. Umistis li spravne jeden, dalsi se daji poznat mnohem snaz.

Puvodne jsem si chtela postezovat, ze je to na jednu hlavu a srdce v case a prostoru trochu moc, ale kdyz o tom tak uvazuju, hledani odpovedi je neskutecne dobrodruzna vyzva.

Chut do prava!

S odskokem na Säntis (o tom ale jindy) flamuji s Rimskym statutem Mezinarodniho trestniho soudu, zatimco ostatni flamuji typicky po erasmacku:)... Ostatne, mit jednu zkousku za sebou driv nez na konci cervence se taky hodi.
Proc to ale zminuji:

Svete div se, je to pravo a me to bavi!!!

Snad poprve za dobu studia mam pocit, ze pravo souvisi s pojmem spravedlnost a neni jen zmeti paragrafu, souborem platnych pravnich norem, ve kterem se snadno utopite, a tak vam nezbyde na myslenky podstaty a smyslu prava proste chut, cas ani kapacita.

Motto Jineho prava - Zapomente na to, ze pravo je souborem platnych pravnich norem. Je to jiny svet, intelektualni vyzva, kontext, poslani, zabava... - pro me nabyva na vyznamu.

Materialni prameny prava jsou souborem cinitelu, ktere jsou ve hre drive, nez norma vstoupi do spolecenske reality jako soucast platneho prava. Ke zformovani teto normy prispivaji faktory, ktere samy nemaji pravni povahu, resp. otazky sociologicke, filosoficke atp. povahy. Jejich pomoci lze odpovedet na otazku "proc"? (volna parafraze J.Malenovskeho)

Proto je mi tedy smysleni v intencich materialnich pramenu prava, ktere je pro povahu mezinarodniho prava verejneho typicke, desne sympaticke.

A nemeli bychom se ucit takhle uvazovat i o pravu vnitrostatnim?

Mysleni boli, oj a jak. A ze neco, obzvlast je li to leta zabehane, delame spatne, se nam ani zjistovat nechce. Ale premyslet, zpochybnit sve ustalene pravdy, postupy a dochazet znovu a znovu ke korenum poznani a pak zpusoby inovovat stoji urcite jednou za cas za to!

A tak pokud nechceme, aby pravnici byli zivoucimi stroji zjstovani skutkoveho stavu a subsumpce pravnich norem s obsahem mozku identickym s ASPI, ale nositeli prava, mely by se minimalne prehodnotit osnovy VS pravniho vzdelavani...

Kvete a já též

Wow! Poprvé v životě jsem viděla kvést liliovník tulipánokvětý. Udělalo mi to takovou radost...
Foto pořízeno specielně pro Pošti:).

Jak vzniklo logo Olympiady v Pekingu

Nalezeno pri dokoncovani presentace o porusovani lidskych prav v Tibetu. Jen premyslim, kolik Cinanu me asi tak bude zitra poslouchat...
Prevzato: www.weekendcontent.com

Pro mlsalky a mlsaly

Taky obcas resite, ze se sladkym moc hresite?
Jill mi poradila zamrazit hrozen a uloupnout si kulicku, kdyz me mlsna dohoni...
Az minimalisticke, ale je to vazne neobycejny pocit. Zvlast, jak postupne taje.

PS: Dalsi tipy vitany:)!

Zujalo mě

Zcela ojedinělá kniha, která malým čtenářům přibližuje dobu komunismu, léta 1948-1989, kdy za „železnou oponou“ v Československu žili, pracovali a snili obyčejní lidé. Velmi očekávaný projekt v New Yorku usazeného českého výtvarníka a spisovatele. Celobarevné vydání kombinuje kresby, komiks a autentické obrazové deníky.

„Knížka Petra Síse je povinnou četbou pro děti (i jejich rodiče), které si myslí že svoboda je jednoznačně daná věc.“ - Václav Havel

převzato z: www.knihyprodeti.cz

O koláčích a waflích,

aneb fundraising po německu.
Každé malé dítě tady ví, že je li potřeba na nějaký dobrý účel vybrat peníz, je třeba upéct koláč, případně udělat spoustu těsta na palačinky a sehnat waflovače. Do vstupních nákladů investuje sama skupina, která je pak v prostorách školy, univerzity či na městském jarmarku prodává třeba ještě s kávou. Kolemjdoucí už se těší, jen když vůni cítí, zeptají se kam poputuje výtěžek, zakoupí svačinku, která by je vyšla u pekaře dvakrát dráž, a všichni jsou spokojení.
Malá Katharina se vykuleně zeptala, kolik mi je roků, když jsem ji nadšeně vykládala, že jsem dnes prodávala v žitotě poprvé. "A to vy v Tschechien fakt nemáte?!"

Dnes a včera se od 11 do 15 na Uni vybralo asi 320E, příští týden jdeme ještě na Techniku. Penízky poputují do domova důchodců v Costa Rice, kde pracuje na rok jako dobrovolnice jedna děvčice z SMD. Podmínky jsou takové, že nejsou peníze už ani na dobrovolníky, kteří dostávají jen stravu a byt, natož na placené ošetřovatelky.

Promiťe mi prosím,

nechci se v nejmenším nikoho dotknout, ale při sousloví "tajemství víry" mi naskakuje husí kůže. Jaképak tajemství?

Śtěpán Hájek to v článku Nesrozumitelná řeč církve vážně trefil. Sto bodů ze sta. Vážně je škoda, že se k podstatě té "úžasné message*" musí člověk doslova prokopat...Ale že je to pak nářez!!! Tož vám moc přeju, abyste našli svou cestu...

A těm co našli - aby byli opravdoví, dnešní a pracovali na změnách, srozumitelnosti, praktické aplikaci do každého dne a otevřenosti.
Slovu církev, aby se její budoucí ethymologický vývoj vrátil od dělení na denominace či samozvaného monopolu bratrů katolíků na toto označení prostě zpět ke "společenství lidí" - křesťanů.

Žasnu(!), jaká je církev (v tom extensivním pojetí) tady, sbírám inspiraci..., ale to je delší povídání na někdy jindy.


* eu angelion

Tak jsme ho objeli!

No Bodamske jezero, prece. Na kolech s deckama z SMD.
Trasa Konstanz-Kreutzlingen, Romanshorn, Bregens, Lindau, Fidrichshafen, Überlingen, Wallhausen, Konstanz. Trvalo nam to 3 dny pohodove jizdy, celkem asi 160km. Cerni jako cigani, vyluftovani, prokoupani, vypovidani a vyzpivani.
Prakticky tip: lepsi 2 samostatne tasky nez takova ta trojita v celku
Slovo podniku: der Hering (cili stanovy kolik/ herinek), nemcina je proste vtipna rec
Lidsky zazitek: spontani vecerni ohen( na nozickach a z dreva dovezeneho autem) s bandou svycarskych krestanu, taky nas naucili novou ukazovacku:)
Vizualni pozitek: cesta trajektem do Wallhausenu, rakouske hory, architektura nemeckeho pobrezi, no a bez vyhledu na nas oblibeny svycarsky Säntis by to tez neslo,... Matzeho zada :)

Take idealni zazemi i pro rodiny s detmi a duchodce. Hi, piste si, za par let se muze hodit. Spousta inspirace napr. pro materskou: inline brusle s kocarkem a vubec vselike mozne zpusoby transportu deti na kole, za kolem i pred kolem, nekolik druhu tandemu...

No, myslim, ze nejake "priste" bude!

Royal for a purpose

"Kdo vi, zda jsi se nestala kralovnou prave pro chvili, jako je tato."
Ester 4, 14

Titul a podtitul nedelni bohosluzby. Tesila jsem se, stale travim, naskakuji nove asociace, souvislosti a hlavne situace, porad je o cem premyslet. Mam rada prakticka kazani. Zenska otazka je vskutku popularnim tematem. Ne vzdy se ale bere za spravny konec...
Jaka je ale bilbicka zena, biblicka zena 21.stoleti? Od nedele se tesim na zvukovy zaznam a konecne se o nej muzu s vami podelit. (Je to v Aj a simultalne v Nj, uprostred pod odkazem Predikten.)
Zejmena se mi libily pasaze " ezer kenekdo"," spravedlnost, vnimavost", "materstvi v jinem smyslu" a pak poenta ve vyznani svemu muzi :).
A jeste mi to neda a tady je ma oblibena pasaz k tematu:

Znamenitá žena

¹⁰ Znamenitá žena - ta je k pohledání, mnohem vzácnější je nad perly!

¹¹ Manželovo srdce jí cele důvěřuje, o potěšení mít nouzi nebude.

¹² Dobro a ne zlo mu prokazuje po všechny dny svého života.

¹³ Vlnu a len si vybírá sama, jejím rukám je práce radostí.

¹⁴ Podobně jako kupecké lodi zdaleka přináší své pokrmy.

¹⁵ Ráno před rozedněním vstává, celé své rodině jídlo připraví, svým služebným rozdělí úkoly .

¹⁶ Posoudí pozemek a pořídí jej, z vlastního výdělku sází vinici.

¹⁷ Odhodlaně si přepasuje bedra, dokazuje sílu paží svých.

¹⁸ Zakouší užitek svojí snahy, její svíce v noci dlouho nehasne.

¹⁹ Rukama sahá po přeslici, prsty přidržuje vřeteno.

²⁰ dlaň štědře otvírá ubožákům, pomocnou ruku chudým nabízí.

²¹ Nemá strach o rodinu, ani když sněží, celá její domácnost nosí dvojitý šat.

²² Kmentové přikrývky si pořizuje, z šarlatu je ušit její šat.

²³ Uznávaný je její muž v branách, když se staršími země zasedá.

²⁴ Jemné košile na prodej šije, zdobené pásy kupcům dodává.

²⁵ Síla a krása jsou jejím šatem, budoucnost vyhlíží s úsměvem.

²⁶ Svými ústy pronáší moudrost, svým jazykem učí laskavost .

²⁷ Dohlíží na chod celého domu, chleba zahálky jí nechutná.

²⁸ Její synové jí vstoje blahopřejí, její manžel ji takto velebí:

²⁹ Mnoho žen si vedlo znamenitě, ty však nade všechny vynikáš!"

³⁰ Klamný je půvab a pomíjivá krása; žena, jež Hospodina ctí, chválu zaslouží.

³¹ Vzdejte jí hold za její dílo, její činy ať ji v branách velebí!

(Prislovi 31,10-31, podle prekladu nove b. kralicke)

Pro priznivce Wise Guys

Dnes pri testu premyslim nad spravnou castici, koukam do blba a tu mi sklouzne pohled na sandalky jedne kolegyne. A co nevidim: napis Birkenstock. Joj, tak uz vim presne, co jsou Birkenstocksandale z Nur für dich!!!
A taky:

• Tekkno: Alle meine Entchen je prekvapive lidova pisen, kterou tu umi kazde dite, melodie je podobna ceske Kocce, co leze dirou
• Alles Banane... aber ohne Sahne: slagr "Aber bitte MIT Sahne" zpiva udrzovany dedula typu K.Gotta a znaji ho tu snad vsichni
• Treuer als Oli Khan: Oliver je ve svych min.40 letech relikvie FC Bayern
• Alles im Grünnen Bereich: znamena, ze je vse v pohodeatd...atd.

Rikam si, ze to byl chlapec pekna citlivka, protoze jsou to takove ty korkove paskace. Nicmene clovek nikdy nevi, kde je skryta nejaka realie, frazeologismus...

Primorska

V nemcine se jezero od more lisi jen clenem, v Kostnici teplotou vody (ono 14°C poukazuje na ledovcovy puvod). V patek jsme s konecnou platnosti vyhlasili leto. V sobotu lze pohorky a batuzek vymenit za plavky (za tmy proste jen sundat:).
Po skole se taska hodi do kouta, rucnik pres riditka a hura na Seestraße. Zabky, zmrzka, oblazky, splouchajici voda, vune opalovaciho kremu a k veceru ta z grilovaciho uhli. Par chvil tydne bohate staci, letni nalada zustava...
Zasnu! Kolik tvari jeste tohle misto nabidne?

PS: A nechcete se sem pristehovat? Pak uz by mi ale vubec nic neschazelo :o)

"Cas leti jak jelen byvse do prdylky strelen",

pronesla jednou znenadani k memu velkemu udivu maminka. Je to takova obecne platna pravda. A kdyz je krasne a mate spostu spousty prace, zazitku a planu, tak jeste rychleji.
Asi zacalo vice lidem dochazet, ze uz nam zbyvaji posledni spolecne dva az tri mesice. Je to mile, jak se k sobe navzajem chovame mnohem pozorneji a vazime si toho, ze se mame.
Zvlastni rod, tenhle nevdecny clovek... Stesti je umeni byt spokojen. Ale poptavka po tom, co zrovna nemame se jaksi vsudypritomne podbizi.

Prvni Alpska

Nekolik mesicu radostneho ocekavani, az opadnou snehy. Tyden intenzivniho teseni a aktivniho sbirani informaci. V predvecer se me zmocnuje znacna nervozita a pocit odpovednosti, ktery zrejme roste s vekem.
Alpy, to neni jako s patnacti pubertaky do Adamova. Lekarnicka, KPZ (muzete se smat, jak chcete, me dostala uz parkrat z maleru), jeste nekolik kousku mikin navic - nedokazu odhadnout, jak muze byt v 1500m.n.m. a kolika z nasi divci ctyrky to nedojde, cokolada... Predpoved perfektni. Posledni snehove hlaseni z brezna. Lavinove nebezpeci 0.
Nemuzu usnout. Prosadila jsem turu 15km nad 1200 se 700m prevysenim a 700dalsich dolu. Uz mi nestaci se divat nahoru z niziny. Paralela a mraz po zadech pri vzpomince na Dolomity, rychly sestrih zaberu: mokra ferata, podklouznuti, par metru vzduchem. Vudce vypravy chtel za kazdou cenu na vrchol...
Z hor mam obrovsky respekt.
V probouzejicim Svajcu nas vitaji zelene koberce mistnich beskyd a cinkani zvoncu. Cesta bez dalnicni znamky se vine malebnymi kouty - Will - Lichtensteig -Wattwill - Ziegenbrücke... Slunicko stoupa, zelen stridaji vyhledy na skaliska a snehove cepce.
V Amden nas vita zavrena lanovka. Kde se stala chyba? Na horni stanici tedy pesky. Uz ted je jasne, ze zmenime trasu. Ve 1200m.n.m. zacina souvisla snehova pokryvka. Hihi, tak to se tu "nekdo:)" pekne prepocital.
Liduprazdno, jen jedina skupinka protijdoucich Svycaru zdravi obligatnim "grüzi" a nevybirave se posmiva Sarinym teniskam (ale asi ji to trochu patri). Tak aspon cast vrstevnicovky...

Ze sedla Hinter Höhi je na dohled Säntis. Z jihozapadu vypada majestatneji nez od jezera ze severu. Mattstock, kolem ktereho mela vest dnesni trasa, se stejne jako pruzracne tyrkisove Wallensee ztratil z dohledu. Endorfinky vyplavene po namaze a obedovy dvojkrajic. Slunce pali, posvatne ticho, obcas spitne ptacek.
Happening na tema "Naivita, hory a ja" probiha obtiskovanim bosych slapek do snehu a tvorbou nejruznejsich vzorcu na stejnem principu. Snehulaka jsme nakonec nepostavily...

Rekneme vyslap. Urcite lepsi jmeno nez tura nebo naopak prochazka.
V KN jeste grilovani, po narocnem dni a pivu spinkam uz ve 20.oo jako broucek. Zas o neco zkusenejsi.
A v sobotu druha alpska. Juch!

***

Nevim ani, jak jsem si to zaslouzila, ale posledni dobou dostavam krasne darky. At uz v podobe nepopsatelne uchvatnych okamziku v prirode ci vztahu... K tomu se jeste pridava radost z pohybu a radost z poznani. Z toho, reklo by se, obycejneho skolniho, ale i z toho, pro ktere jsem tu zrejme musela prodelat nejednu nelehkou chvili sama se sebou, sama jen v Bozi pritomnosti.
Nektere veci se tezko sdeluji.
Slova jsou jen symboly-definice neceho abstraktniho. Kazdy s nimi neumi pracovat brilantne jako nejvetsi literati. A naopak, kazdy pod jiz hotovou definici=symbolem rozumi jiny obsah podle vlastnich zazitku a zkusenosti. Zasifrovat - rozsifrovat. Klic je nekde mezi tim shlukem myslenek a pocitu uvnitr, jazykem "meho kmene" a ciny, jenz ho doprovazi.
A tak snad staci, ze vite, ze se mam dobre. A kdyz rikam dobre, tak myslim dobre:)!

Telatko PC..., kdybych ho nemel, zalem bych skonal...

Povidal vcera ten rozjuchany v pastor v kostele, co je to pozehnani. Sesty z deviti bodu znel: pozehnanim je rozpoznat prilezitost. A uvedomit si, ze dost casto problem = prilezitost. ( Hihi, to zni skoro jak z prirucky strategickeho planovani)
A tak me posledni vydechnuti tatinkova Aceru, i kdyz to bude znamenat znacne komplikace - dnesni neodevzdanou ulohou pocinaje, nevyvedlo az tak z miry.
I kdyz, ve skrytu duse bych si prala, aby jeho stav byl pouze projevem zasady: Pomni, abys den svatecni svetil...

V sedle

Pohledem ze sedla dostala Kostnice docela novy rozmer. Za ty dva tydny jsem ke kolu skoro prirostla.
Vychutnavam svobodu pohybu neomezena cekanim na autobus, a co je obzvlast prijemne, v noci nemusim z hlidani pesky.
A ze prsi? No a co! Vcera jsem sice o nic mene zdesene nez Z.Sverak v Obecne skole hlasila: "Kde jsou moje blatniky...?!", (presto, ze je mam) a dosla tak pouceni, ze zkratky se nevyplaci:).
Taky jsem se naucila nasedat s kolobezkovym rozjezdem prehozenim nohy, coz ve me vzbudilo temer detskou radost. A tak jsem to hned musela ukazat Polkam, jenze tehdy se ta potvora -panska stange proste nejak nadzvihla nebo co a ja malem skoncila na zemi. Na prvni opravny pokus a pak uz vzdycky to vyslo.
Jen nemuzu vychytat, jak se dobre odit, abych na Uni neprijizdela zpocena jak prasatko. Bude to chtit zrejme nejake odsavaci tilko nebo vyjet zavcas :).
Prisla jsem taky na to, proc prisla moda tech dole uplne zuzenych rifli:). No, aby se nepletly do retezu, prece:)! Zatim jsem to resila ohrnutou nohavici a podkolenkou, pozdeji jsem se nechala inspirovat cyklisty pokrocilymi a pouzivam kramlik. Jeste se nabizi si poridit takovy ten kovovy pasek, ktery se lupnutim skrouti, a nohavici tak stahne.
Odivani na kolo je vubec kapitola sama pro sebe. Cyklisti byznysmeni v obleku jako ve Vidni se tu ale nevyskytuji, nu a pani sladkova z Postrizin ze me taky nebude.
Mesto se mi vyrazne zmensilo. Najednou to na kazdy konec trva jen dest minut. A tak na ukor samoorientacniho behu podnikam objevne vypravy do vzdalenejsich ctvrti, hlavne za mistni architekturou. Nedavno jsem objevila par domu, co vypadaly jako pasivni a mely solarni panely. Jsou tu schovane skvosty modernich a zaroven moc hezkych reseni.
Dostat se z mesta je ted taky jednodussi a na trajekt se za kolo nedoplaci. Zatim jsem vyletovala jen na druhem brehu, tam co je Meersburg, ale uz si brousim zub na Schweiz a Radolfzell a... a...
No, budoucnost je stejne jako soucasnost ruzova.

Svině zlodějský

Idealismus ist die Fähigkeit, die Menschen so zu sehen, wie sie sein könnten, wenn sie nicht so wären, wie sie sind.
(Idealismus je schopnost vidět lidi takové, jakými by mohli být, kdyby nebyli, jací jsou.)

Curt Goetz

Pršelo a pršelo. Srarý dobrý skládací děštník se sušil pod věšáky s bundami a kabáty a policemi na tašky a batohy v univerzitní budově země, která nepoznala chudobu ani křivení charakterů totalitním režimem. Pršelo a pršelo..., ale děštník tam už nebyl..., možná právě proto, že pršelo.

:)

Na mou současnou adresu mi přišel dopis, že jsem bance od prosince nenahlásila změnu adresy, a že bych to měla tedy napravit. Uposlechla jsem a sjela do města. Hihi, logika není má silná stránka. Někdo v Deutsche Bank na tom bude asi podobně...

Zeugen Jehovas

Sobotní pomalé dopoledne. Sama doma. Sedím v kuchyni, kávička, prolistované noviny, hudba z rádia,... a čtu. V tom zvonek. Jdouc ke dveřím láteřím, že Thom je fakt trdlo, když si tak často zapomíná klíče. Ale koho vidí oko mé? Dva postarší, pěkně upravené usměvavé lidi. Svědkové Jehovovi. Nejdřív sjedou pohledem mé pyžamo vykukující z podžupanu a hezky z patra začnou o Jehovovi.
A já na to, že jsem křesťan jak poleno, tak že se mnou nemusí ztrácet čas.
A oni na to, jestli vím, že se v Bibli píše... a příliv citací, očekávajice, že mě svým bibleznalstvím uzemní a budou pokračovat.
Tak jsem se usmála a rozevřela Bibli na prstem založené straně. Koukám, jaká náhoda, paní citovala verš J 17,3, který jsem zrovinka před chvílí četla.
Chvíli mlčky koukali. Že by přišel otevřít někdo s rozečteným Písmem zřejmě nečekali, a tak zmírnili naléhavý tón i intenzitu. Ještě chvíli jsme povídali o Johanesovi 17, 3, biblických interpretacích, církvích a vůbec jsme si docela pěkně (ač možná až nečekaně krátce:) popovídali...

...v sadě skví se jara květ, zemský ráj...

Tři týdny v ČR utekly jako voda a byly tak naplněné, že na blog nebylo ani pomyšlení. Jsem za ně moc vděčná. Za zápis stál snad každý den. Děkuju za milá setkání, rozhovory, přenocování, akce, schůzky, obědy, doporučenou(podstrčenou) literaturu, objetí, les, jaterníky, ohně, ... ehm... mám pořád za co děkovat a citím, že výčet je zdaleka ne úplný. Jsem vděčná za to, co je a co mám! Ejchuchů!

"Live is a piece of cake!"

Teď a tady aneb hra na radostnou pomíjivost

"Priateľstvá, podobne ako rasliny, prirodzene hynú. Ľudia sa vzdiaľujú od iných svojimi záujmami a potrebami. Vo všetkom existuje určitá opotrebovanosť. Celoživotné vzťahy móžu byť krásne, sú však skutočne zriedkavé. Ak sme zažili dobré priateľstvo na niekoľko mesiacov alebo rokov, mali by sme byť vďační za čas, ktorý sme strávili spolu, a nie nariekať, že to netrvalo večne."

Ztratila jsem českou simkatru. Nebo spíš, nemohla ji ve chvatu při odjezdu z KN najít. Hned doma mi operátor věnoval zdarma novou se stejným číslem. Jenže, seznam je vtahu!
Vlastně nevím, zda to je špatně nebo dobře. Dřív jsem s každým novým kontaktem musela vymazat někoho "starého". Do mé prastaré, leč nerozbytné bellové krabičky se jich směstí jen dvěstě. Občas zajímavé rozhodování... Nezálohuji asi ze stejného důvodu z jakého nemám ráda sušené květiny...

Host do domu

O velikonoční návštěvě platilo bezezbytku "host do domu, Bůh do domu". Nápad se zapisováním do expedičního deníku zapadl stejně rychle jako protikuřácký zákon v PSČR, a tak nezbývá než spoustu báječných chvil a padlých glos při pobytu se dvěma bratry a sestrami v nekuřácké Kostnici shrnout suše v pár řádcích.
Působení návštěvníků by se dalo dělit na zážitky poznávací, debatní (viz Bůh do domu), nákupní a kulinářské.
Jedním z nejlepších debatních byla beze sporu návštěva-nenávštěva termálů po promočeném dni. Tuhle ještě musíme dokončit...
Výňatek z menu uvádím zejména pro mlsné jazýčky a potenciální návštěvní váhavce: sýrové špecle, bavorské preclíčky, metr piv. O švýcarském dni se po výletování kouzelnými Stein am Rhein, Schafhausenem a Rýnskými vodopády podával vogelsalat, rolky v tomatě s mléčnou rýží a nejvíc nejlepší kuchařský počin přátel Andreiny a Roberta z Wintherthuru (ano, to jsou ti, co nás minule ubytovali v deseti) je velmi prostě znějící pečené jablko.
S "náčelníkem" se dá bezva rošťačit a popichovat. Přesto odmítám nálepku levicového intelektuála a nechat se vytočit na téma modloslužebníci vs. kacíři.
Jojo, vztahy chtějí spoustu tolerance, šlo mi často hlavou, ale té "Lásky" plné. A to prosím, i když vrány nevzlétnou, švarcvaldská šunka zůstane v lednici a Jirka jede do Ruska...
Velké díky moravské i pražské sekci, tohle mi teda fakt scházelo :)).

Bicykel dorazil

Do školy i do úřadu
na kole, na kole, na kole,
krásné vpředu, krásné vzadu,
na kole, na kole, na kole.
Navštěvují tety, strýce,
na kole, na kole, na kole,
z radnice do porodnice
na kole polabanka Polabím se řítí,
Polabané křičí: chci tě lásko míti,
na kole polabanka Polabím se řítí,
Polabané křičí: chci tě míti.

(Polabanky, Uhlíř a Svěrák)

...radostí bez sebe notuji a těším se na jízdy po městě jako z Postřižin či z reklamy na Poděbradku. Jen namontovat košíček. Za doručení vřele děkuji zejména rodině Nimrichterově a drahým rodičům.
A teto z Orlických hor, vždycky, když si tuhle zpívám, vzpomenu si na Tebe a mestečko v Polabíčku :).

Recyklační povzdech

Někteří nejmenovaní se mi posmívají, že málo použité ubrousky schovávám do kapes a pak do nich smrkám a že stříhám jednostanně použitý papír na poznámkové lístečky a tak vůbec. S Thomem vedu spor o tom, zda naše kolejní domácnost potřebuje opravdu nutně trojvrstvý toaleťák. Nu, a tak jsem byla nadmíru potěšena, když jsem dnes otevřela nově zakoupený čaj...



Takže dokud nebudu šít záclony ze slupek od párků jako lakomá Barka, lasst mich in Ruhe, bitte.

Velikonoční message z koupelny

Jako jindy hýří elánem. Blonďatý andílek s 5O% podílem čertíka. Odmalinka ví, co je to dělat psí kukadla, kdy, na koho a hlavně proč. Sofie. Každý by poznal, že dnes večeřela špagety. Klapačka s bolognskýma "fousama" jí jede. Činnost, s níž oddaluje ukládání do postele, by se dala nazvat umem.
"Tak, vyčůrat, vysvlíkat, sprchovat! Šup" Slovu šup, rozumí, ačkoli se s překladem nenamáhám.
K mému údivu stáhne kalhoty aniž by rozepla zip, knoflík ba pásek a usadí se na záchodovém trůnu. Rozzářený úsměv směrem ke mně.
"Koukám, že si to nemusíš ani, jak se to jenom řekne... no.., to co se dělá s kalhotama, jejda.." Naznačuju pohybem.
"Rozepínat?"
"Jo, přesně, rozepínat! " Špatnej němčinářskej den... "A splachovat bude kdo?!"
"A jo!" Úsměv od ucha k uchu.
"No, ty kalhoty už si neoblíkej, když jdeš do sprchy." Měníme pozice, sklápím prkýnko a polousedám na záchodovou desku.
"No, to mi jedna holka takle zatahala za kalhoty v nábu a spadly mi i s kalhotkama, hihi..hi." Mírné uzardění, zdvižená ramínka, úklona hlavy do strany, protočení se na patě. "A byli tam i kluci. A ZROVNA v nábu!(im Reli)"
"Tak už neprndej, prndo... triko dolů... vasilo..."
Přemýšlím: To by v Čechách zřejmě neprošlo, že by, jako tady, bylo nedílnou součástí vyučování náboženství. "A co se tak třeba učíte v náboženství?"
"No, různý věci o Bohu a Ježíši Kristu, vzkříšení, z mrtvých vstání a tak." Na chvíli se zamyslí, "jo a taky že Ježíš umřel, aby zachránil všechny, za Katarínu umřel, za mamku, za tebe, za mě..." Krátce se zamyslí a nadšeně sděluje: "Hej počkat..., taky za mě, to je fakt cool!"

Konečně nahatá, nastoupená ve vaně. Sklouznu pohledem dolů, abych pustila sprchu a..
"Dneska se budu sprchovat v ponožkách, stejně už potřebujou vyprat!"

V zajetí jazyků

"Osvojení si nového jazyka nás může přimět, abychom mysleli nezvyklými, neobvyklými způsoby. Nepřeložitelné rozdíly mezi jazyky navozují otázku, zda lingvistické rozdíly jsou způsobeny různými způsoby vidění světa nebo naopak lingvistické rozdíly vedou k rozdílné percepci? Jsme do jisté míry "vězni" našeho jazyka?"

Píše M. Večeřa v Sociologii práva. Ó, jak hluboce se pan profesor dotýká, toho, co je mi denním chlebem...

Není-liš pravda?

"... Uprostřed velkoměsta se u kafe nebo piva dá nihilisticky žvanit o tom, že nic nemá smysl a nebo arogantně tvrdit, že vše okolo nás je tu jen pro uspokojení člověka - ale tváří v tvář kráse korun stromů, jemného mechu či rozeklaných skal pod nekonečnou hloubkou hvězdného nebe už to nejde. Údiv a radost z krásy a složitosti námi nestvořeného světa je jedním z pilířů duchovního růstu. ..."

Jak píše pěkně Hříbek - Klápště, P. a kolektiv v Přírodě kolem nás aneb metodice k nové stezce.

Do vybavy!

Ano, stalo se to. Me nove struhadlo je prvni z vlastnich penez porizena vec do vybavy. Pokud nepocitam hrnec, ktery jsem pred odjezdem dostala a podobne, odecteme li nekolik kusu prosteradel, o kterych maminka k memu udivu v mych asi 13 letech prohlasila (a branila je statecne telem kratce pred tim, nez mely byt nevratne obaveny jako zavesy do klubovny), ze jsou preci do vybavy. Je to ctyrboky skoro jehlan, misto spice ma pekne zlute madlo.

No uznejte, da se zit bez dusene mrkve? (Po vsech nudlich a ryzich, ktery kolejnik to nezna, ze..., proste prijde chut na pohadku "mladi")

Jak se neda verit bateriim a elektronice

aneb jak jsme (ne)podnikli autovylet do Lindau a Basileje. Elektronicka komunikace je, holt, osemetna. A tak se stane, ze se domluvite - pro obe strany jednoznacne - na cili vyletu, navzajem se povzbudite ve vyhledavani informaci o pamatkach a zajimavostech mesta a dalsiho dne rano pri srazu se zjisti, ze jedna polovina posadky jede na vylet do Lindau a druha "jede" do Basileje. Ani jsme se nemuseli prit, kam tedy, protoze autobaterka to rozhodla bez nas. Sprrroste jsem si zanadavala, jako snad nikdy ne. To nam ta nedele pekne zacala...
A tak jsme hupli na trajekt a pak peso do Unteruhldingenu na Muzeum pravekych staveb na vode. Pastva pro predstavivou dusi. Unorovy den jak z pozdniho jara vystrizeny. Idyla, bublifuk, jezero, safrany.., chybela nam uz jen zmrzka.
A ja cestou uvazovala, proc jen se mi kapitola nemecke konverzace "Nase auto" zdala tehdy ponekud nadbytecna.

Den zamyšlení…

Poslední dobou přemýšlím až moc. Obávané prázdniny – to bych jaktěživ neřekla, že se prázdnin budu někdy bát – začly. A budou trvat dlouhé dva měsíce. Vylidněná kolej, místňáci fuč, erasmáci, co tu byli na semestr se pomalu rozjíždění. Aspoň se závěrečně večírkuje a občas je veselo. Nemám ráda loučení. Tak si tu sem sama se sebou a přemýšlím… Není to špatné. Občas vymýšlím příliš mnoho „co by kdyby“. Tyhle výlety do ireálného světa mají ale taky svoje kouzlo. Nejlepší je, že můžete ovlivnit děj podle svých snů, přání a životních pravd. A realita je o to zajímavější, že právě tohle nejde.
Po pěti měsících tu se mi blíží poločas. Snad by se patřilo zabilancovat.

Co jsem se nenaučila:

• německy
  
• zvednout telefon
  
• téměř nic o německém právu, … ale co už

Co jsem se naučila/učím se:

• trpělivosti – každý každičký den v nejrozmanitějších oblastech života lidského
• číst si – je tu ČAS a nemusím lámat stohy knih do školy
• odpočívat – ze začátku to byl teda po loňském maratonu opravdu šok, ale příjemné to umět
• udělat si pořádek v papírech, dopisů od banky a úřadů, účtech
  
• že KAŽDÝ vztah je nejdřív povrchní
• trošilinku polsky
• psát si často do deníku - protože jsem jednak hlava děravá a bylo by škoda všechno zapomenout a taky proto, že se mi psaním blogu zvýšil potenciál formulace prožívaní a nechci vám „bonznout“ všechno :-).

Tak happy Thinking day liebe Schwester und Brüder!

Přátelé...

TÍMTO
se vysvětluje leccos o četnosti mého blogování :)

Fastnacht II

Zapis dodam... Snad to nebude vypadat, jako kdyz se dopisuje kronika mesic ci dva po tabore..., ale dodam. At z te mistni lidove kultury tez neco mate. Na umyslu poridit tento zapis mi blog nejako zamrznul.. Spousta barvitych zazitku z mesta plneho blaznu... Navic jeste nemam ani fotky... No, musim prolomit mlceni a kuse vzkazy. Vcil!

Ekopokání

Tak jsem zavřela prádlo do sušičky... a zamyslela jsem se...

Kuchyňské plky

Ani vám nevím, jak došla na jazykolamy dnes při večeři řeč... Každopádně, dejte si chvililinku pauzu a hezky nahlas si to zkuste. Pošimrá to bránici a zvedne koutky. Seřadila jsem je od (pro mě) nejtěžšího.

• Blaukraut bleibt Blaukraut und Brautkleid bleibt Brautkleid.
• In Ulm und um Ulm und um Ulm herum.
• Fischers Fritze fischt frische Fische. Frische Fische fischt Fischers Fritze.
• Zehn Spatzen sitzen zwischen zwei Zwetschgen Bäumen.

A taky si představte, že tu vůbec neznají oplatky, natož ty tatrankoidního typu. Čili nemají pro oplatku ani adekvátní výraz. (Pod Waffel a Oblate si představují uplně jiné laskominy.) V rámci multikulturního vzdělávání spolubydel jsem tedy hodila velkoryse do placu p o s l e d n í Milu. Chutnala. Onehdá jsem je učila hru "na hamouna", tak chtěli znovu.
A to je znamení, že budu muset domů...
Pro další :).

Fastnacht I

Páté roční období se blíží. Kostničani už snad o ničem jiném nemluví. Schyluje se k "Fasnet". Katarina mi ukazuje masku kočky, jenž vyrobila ve škole. Sophie přihopká další den v kostýmu indiánky a ptá se, za co že půjdu na Schmotzigen Dunschtig (špinavý čtvrtek) já. No...ehm.. o tom jsem nepřemýšlela. Ptám se otce, pana Wiedmana, zda chodí v maskách skutěčně všichni a za co že jde on. Ctihodný majitel hotelu se vší vážností odpovídá, že je členem tradiční skupiny masek. Říkal i něco víc, ale jeho švábština je nesrozumitelná. Předává mi poslední instrukce ohledně toho, kdo se má dnes koupat, co nachystat k večeři a odchází zpět do práce.
Je slyšet bubny. Běžíme k oknu. Ulicemi starého města prochází skupina, ohlašuje data bujarého veselí v ulicích. Děti se natěšeně tetelí. Aby taky ne. K pouličním radovánkám dostanou deset dní volna navrch.
Taky se těším. Teoreticky už jsem připravena. V Suedkurieru jsem zhltla "Fastnacht pro začátečníky". Tak jdu asi shánět masku nebo co :)...

Castanospermum australis

Mam ho ode dneska v pokojiku a mam z nej velkou radost. Zaujalo me na prvni pohled. I kdyz delohy se casem oddeli, muzu se tesit, ze v zari oranzove pokvete. A kdyz bude prospivat presadim ho do zahrady, vyroste az do 15 metru a bude plodit fazoliska. Tenhle bobovity drobecek je vlastne prabratranec z tretiho kolene matciny strany napriklad od naseho akatu, fazole nebo vojtesky. Obsahuje latky, ktere se pouzivaji proti zloutence a zrovna se na nem testuje meducina proti AIDS. Familierne mu rikam fazolka (das Fisolchen před spolubydly)a opatrila jsem mu do barvy tmavezluty kvetinac.
A aby se necitil urazen, mela bych zminit, ze jsem jeste poridila brectan. Pri mem postoji ke vztahum na prvni pohled mu ani nemusi byt lito, ze byl porizen z ryze praktickych duvodu. Proste stabilne kvatitni charakter a vlastnosti jsou k nezaplaceni...

Pomni, abys den sváteční světil

V neděli v Badensku-Würtembersku ani kuře nehrabe. Ani kdyby mu za to zaplatili, protože to zakazuje zákon. Krásné české slovo neděle dostává v kapitalistické zemi se silnými odborovými organizacemi svému významu. Je čas se zastavit.
Večer na mě cinkla sousedka Anne, jestli nechci na tak trochu jinou bohoslužbu. No jasně. Sice jsem už ráno byla, ale že by mi to mnoho dalo... Tedy pravda, kostelík nádhera, jak ze skanzenu, jenže stejně tak i osazenstvo, bratr farář i kázání. Vzorová luteránská klasika. Důraz na rozum.
V klubu K9 bylo už dost plno. (Vzpoměla jsem si na Štěpána Hájka a jeho bohoslužby v Desertu.) Pařba, rockové chvály, rozjasnění lidé. Kázání velice jednoduché, inspirativní, až mi bylo líto, že sebou nemám něco na psaní, že bych si udělala pár poznámek. Všichni vypadali na křesťany tak nějak moderně. Zdvižené ruce při modlitbě. Jenoznačné zaměření na cit. Ještě, že mě nikdo neobjímá, pomyslela jsem si. Možná, že jsou charismatici opravdu spolek lehce labilních, jenž si něco kompenzují. Ale vždyť přece všude, kde se dva nebo tři sejdou v Jeho jménu...
Rozpory mezi rozumem a citem mě zřejmě nepřestanou pronáslednovat ani tady.
Uvidíme příští neděli...

Polyžovanice

Lyžování od rozbřesku do únavy. Neporušená "tatranka" alpských svahů. Nekonečná Silvreta Nova. Kamarádi. Rozhovory. Útulná chatička prostá civilizace. Nízké stropy a Nick v předklonu. Zrnožrouti a salámisti. Večerní vínko. Trocha místního folklóru. Dobrodružný sestup 800m na 600 výškových z části osvětlovaný měsícem. Držkatá GPSka. Fiktivní lavinová oběť s pípákem. Pampiny nové lyže. Carvování na černé. Kamilčina pochroumaná noha. Hrdina podniku Kotlík. Zpívánková pařba. Pytle, boby, sněhová procházka. Ranní Lindau a noční Vaduz. Tisíc a jedno překvapení německých drah na cestě z a do Kostnice.
Tak by se dal shrnout letošní podnik CK PaKo na naši univerzitní chatičku ve Voralerberku (aneb žasněme, co vše zde místní univerzita provozuje).

Blonďákovy fotky
Nickovy fotky

Zpátky

Zpatky se mi vubec nechtelo. Vanoce byly vic nez pohodove. Vychutnavala jsem kazdickou minutu zivota doma. Zit pritomnosti na 100%. Znovu jsem si uvedomila, jaky jsem to stastlivec, jak jsem obrovsky vdecna za rodice, domov, vsechny pratele, skauty, zazemi ...
Dojmy "malinko" kazilo uceni, neb jsem se potrestala trestem (trestni pravo). Jiste chapete, ze to neslo jinak nez na posledni chvili. Nepamatuju 1.svatek vanocni a dny nasledujici, kdy bych sedela od rana do vecera v knihach. Snad to bylo poprve a naposled. Nejvetsi radost z nakonec uspesne zkousky, mel tatinek, ktery si vzal - nevim proc(!) - do hlavy, ze po trestu uz me od titulu nedeli prakticky nic:)
V Konstanz me zdravilo nejprve jezero. Tohle mesto zkratka vi, na co me dostat :). Druhy den na me jukly Alpy v rannim cervanku. Slunicko, skoro 9°C, slinou jsem setrela stopy soli z bot. Prekvapilo me, jak rychle se tu kamkoli dostanu. V Brne je kazda cesta z mimo Bystrc odyseou.
Zas jako ryba ve vode. Tak rychlou aklimatizaci jsem vskutku necekala...